Hlavní koordinátor projektu: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.
zastoupený: Ing. J. Boučkem, náměstkem ředitele
tel.: 220 197 358, e-mail: jan_boucek@vuv.cz
Zúčastněné odborné subjekty
AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny
ČHMÚ Český
hydrometeorologický ústav v Praze
(výsledky
z oblasti meteorologie a hydrologie): www.chmi.cz
MŽP OOV Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod
Název |
Jméno řešitele |
Návrh úprav systému prevence před povodněmi
a vyhodnocení důsledků povodně na majetek, životy |
Ing. Karel Drbal, PhD. |
Posouzení vlivu vodních děl na průběh povodně |
Ing. Karel Drbal, PhD. |
Posouzení bezpečnosti převedení povodně vodními díly, včetně rybníků |
Ing. Libor Macháček |
Jakost povrchových a podzemních vod za povodňové situace |
RNDr. Hana Mlejnková, PhD. |
Hydrologické a hydraulické posouzení povodně na tocích a úsecích toků nesledovaných pozorovacích sítí ČHMÚ |
Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. |
Hodnocení vlivu rozlivů na průběh povodně hydraulickým modelováním |
Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. |
Podpůrná SW aplikace zajišťující v počítačové síti ukládání, zpracování a využití dat řešiteli dílčích úkolů, archivace dat |
Ing. Václav Kolář |
Ortofotomapa území postiženého povodní v srpnu
2002 |
Ing. Václav Kolář |
Digitální model reliéfu/terénu DEM/DTM pro modelová řešení hydrologických situací, navrhování záplavových území a jejich aktivních zón v zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů |
Ing. Václav Kolář |
Geometrické charakteristiky záplavy vlícované |
Ing. Václav Kolář |
GIS, výstupy pro IZS a HZS |
Ing. Václav Kolář |
Doba řešení: říjen 2002–prosinec 2003
Projekt byl časově a věcně členěn do čtyř
etap:
I. Meteorologické
příčiny katastrofální povodně v srpnu 2002, včetně hodnocení extremity příčinných
srážek.
II. Hydrologické
vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002 a návrh na úpravu systému
prevence před povodněmi.
III. Komplexní
vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002, včetně zpracování odborné věcné,
geodetické, fotogrammetrické a mapové dokumentace
a aplikací GIS pro podporu procesu hodnocení příčin a následků této povodně
a návrhu úprav systému prevence před povodněmi.
IV. Zpracování
závěrečné zprávy Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002
a její vydání ve formě publikace a zabezpečení multimediální informace pro veřejnost.
Projekt „Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002“ byl stěžejním úkolem VÚV.
Projekt byl zřízen Ministerstvem životního prostředí v říjnu r. 2002 podle usnesení vlády č. 977/2002. Koordinátorem projektu byl usnesením vlády určen VÚV T.G.M. Úkolu se zúčastnila řada dalších odborných organizací, především Český hydrometeorologický ústav, Agentura ochrany přírody a krajiny, Česká geologická služba aj.
Vzhledem k potřebě komplexního přístupu k získání potřebných údajů, jejich vyhodnocení, provedení dokumentace a vytvoření strategie pro budoucnost byl projekt rozdělen do čtyř etap. V průběhu první a druhé etapy byly hodnoceny meteorologické příčiny povodně, byly provedeny hydrologické analýzy příčin a průběhu povodně. V třetí etapě, která probíhala v r. 2003, bylo završeno komplexní vyhodnocení povodně a vypracována řada studií, např. o změnách jakosti povrchových a podzemních vod vlivem povodňové situace, zhodnocení vlivu povodně na morfologii údolních niv a vlivu rozlivů na zmírnění povodně, posouzení bezpečnosti vodních děl při zatížení extrémními povodňovými průtoky, zhodnocení vlivu vodních děl na průběh povodně i zhodnocení sociálních a ekonomických dopadů povodně. Byla vytvořena podrobná datová, mapová a fotogrammetrická dokumentace povodně. Výstupy končící čtvrté etapy jsou informace o povodni určené pro veřejnost na multimediálních nosičích, odborné publikace apod.
Návrh opatření ke zlepšení stavu povodňové ochrany v ČR je součástí závěrečné zprávy projektu.
Dosažené výsledky jsou uveřejněny na internetových stránkách Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka: www.vuv.cz
Řešitelé: Ing. Zdeněk Bagal, Ing. Zdenka Cerovská
tel.: 220 197 456, e-mail: zdenek_bagal@vuv.cz
220 197 204,
e-mail: zdenka_cerovska@vuv.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Cílem úkolu je zřízení Střediska Ministerstva životního prostředí pro prověřování odborné způsobilosti osob k měření průtoku odpadních vod a zřízení laboratoře pro posuzování bezdotykových snímačů hladiny.
V roce 2003 byly doplněny nomogramy pro návrh
hydraulického objektu a určení celkové nejistoty ve stanovení průtoku o další
měrné přelivy a žlaby. Tyto nomogramy včetně příkladů jsou součástí zpracované
příručky „Návrh hydraulických částí objektů pro měření průtoků odpadních vod“,
která bude publikována ve Věstníku MŽP. Byly provedeny práce především
administrativního charakteru potřebné ke zřízení Střediska MŽP pro prověřování
odborné způsobilosti k měření průtoku odpadních vod.
V rámci přípravy laboratoře pro posuzování
bezdotykových snímačů hladiny byly provedeny zkoušky s prvotním zařízením
a vstupními řídicími programy a byl vypracován návrh řešení včetně kalibrační
metodiky.
Výzkum hydrodynamických jevů v procesu kalibrace
vodoměrných vrtulí
Hlavní řešitel: Ing. Josef Libý, CSc.
tel.: 220 197 383, e-mail: josef_liby@vuv.cz
Spoluřešitelé:
Ing. Libuše Ramešová, VÚV T.G.M.
Ing. Daniel Mattas, CSc., FS ČVUT Praha
Ing. Pavel Zubík, PhD., LVV FS VUT Brno
Prof. Ing. Milan Daněk, DrSc., VUT Brno
Doba řešení úkolu: 2000–2009
Hlavním výsledkem úkolu a trvalým cílem je dosažení eliminace takových jevů působících na přesnost kalibrace vodoměrných vrtulí, jakými jsou Epperův efekt, vliv chvění, vliv zanoření, vliv vlnění atd. Dalším velice důležitým cílem je dosáhnout toho, aby se Česká kalibrační stanice vodoměrných vrtulí (ČKSVV) nejpozději do roku 2009 dostala na úroveň světově uznávané Švýcarské kalibrační stanice vodoměrných vrtulí v Ittigenu u Bernu.
Ve výroční zprávě o pracích za rok 2002 byly shrnuty poznatky z výzkumů vodoměrných vrtulí v zahraničí. Zvláštní pozornost pak byla věnována sdělení o potlačení vibrací upevňovacích tyčí kalibračního vozíku ve VÚV T.G.M., jakožto i možnostem víceúčelového využití kalibračního vozíku.
V předkládané výroční zprávě o pracích za rok 2003 je značná pozornost věnována problematice vlivu stárnutí vodoměrné vrtule na kalibrační koeficienty i návrhu metodiky vyhodnocení mezilaboratorních porovnávání v ČKSVV. S rozšířením možností mezilaboratorních porovnávání souvisí i problematika návaznosti kalibrace vodoměrných vrtulí na etalon rychlosti přes laserový dopplerovský anemometr, na kterou byla zaměřena výzkumná práce realizovaná v LVV FS VUT v Brně.
Ve zprávě je rovněž sděleno, jak bylo pokračováno v řešení problematiky potlačení vibrací upevňovacích tyčí kalibračního vozíku v etapě před realizací nového kalibračního vozíku ve VÚV T.G.M. a jakých poznatků bylo dosaženo.
Vývoj metodik a zpracování charakteristik malých
průtoků
odpovídajících standardům zemí EU
Řešitel: Ing. Renata Fridrichová
tel.: 220 197 235, e-mail: renata_fridrichova@vuv.cz
Doba řešení: 2001–2003
Cílem úkolu je navrhnout a ověřit metody zpracování charakteristik minimálních průtoků srovnatelné s těmi, které používají země Evropské unie.
Charakteristiky malých průtoků, ze kterých vycházejí normativy v ČR, se liší od běžného přístupu užívaného v zemích EU. V Evropské unii se vesměs nevychází z jednodenních průměrných průtoků, ale z průměrů průtoků za delší období, například sedm, deset i více dní. Na základě výzkumu provedeného v roce 2001 bylo doporučeno používat jako charakteristiky určené pro stanovení zbytkových minimálních průtoků či výpočet koncentrací vypouštěných látek apod. kvantily čar překročení, vypočtené z řad průměrných denních průtoků vyrovnaných jako klouzavé průměry.
V roce 2003 byly počítány a analyzovány charakteristiky minimálních průtoků za interval sedm dní pro 242 vodoměrných stanic z ČR. Prokázalo se, že výhodou charakteristik odvozených ze sedmidenních průměrných průtoků je větší stabilita. Byly také odvozeny vztahy mezi dosud používanými kvantily z oblasti malých průtoků a kvantily čar překročení sedmidenních průtoků.
Zatápění zbytkové jámy Chabařovice – model vývoje mělkého
jezera
v podmínkách uhelné pánve
Řešitel: doc. RNDr. Petr Vlasák, CSc., a kol.
tel.: 220 197 204, e-mail: petr_vlasak@vuv.cz
Doba řešení: od roku 2001 po ukončení zatápění a terénních úprav okolí zbytkové jámy
Cíl úkolu a
očekávané výstupy: V podmínkách Severočeské uhelné pánve (SHP) je
sledování vývoje zatápěné zbytkové jámy Chabařovice jedinečnou příležitostí
k ověření prognóz vývoje kvalitativních i kvantitativních parametrů a
následné aplikaci při báňských úpravách a napouštění dalších zbytkových
jam.
Hlavní výsledky výzkumu: Bylo prováděno systematické kvalitativní a kvantitativní sledování vlastního vznikajícího jezera na místě zbytkové jámy a všech jeho přítoků. Je patrné, že jezero si po celé období napouštění (2001–2003) zachovalo kvalitu vody vyhovující platným předpisům pro její rekreační využití. Kvalita vody v jezeře však neodpovídala reálnému obsahu živin, především fosforu. Relativně příznivý stav byl dán zpočátku absencí, později nízkou populační hustotou planktonofágních ryb, která umožňovala výskyt dostatečně silné populace zooplanktonních filtrátorů (velké perloočky rodu Daphnia) eliminujících potenciální nadměrný rozvoj fytoplanktonu daný trofickou úrovní jezera.
Z hlediska zvyšování trofie jezera jsou rizikové oba řízené přítoky z nádrží Kateřina a Zálužanská a dále i některé přítoky z vlastního povodí jezera. Řízené přítoky jsou zdrojem živin, inokula fytoplanktonu a sezónně i nežádoucího plůdku planktonofágních ryb.
Bylo konstatováno, že vedle zatím technicky obtížně realizovatelného omezení přítoku živin do jezera je nezbytné uplatňovat biomanipulační opatření spočívající v kontinuální kontrole populací nežádoucích ryb specifickými rybími predátory. V opačném případě by se stávající ekologická rovnováha v jezeře velice rychle vymkla kontrole a kvalita vody v jezeře by se začala nezvratně zhoršovat.
Hydrologie a kvalita
vodních toků podkrušnohorské oblasti
Řešitel: doc. RNDr. Petr Vlasák, CSc., a kol.
tel.: 220 197 204, e-mail: petr_vlasak@vuv.cz
Doba řešení: 2002–2004
Cílem úkolu je získat podklady umožňující identifikaci hlavních
zdrojů znečištění, podklady pro časové i věcné upřesnění sanačních opatření
hydrické varianty sanace zbytkových jam po těžbě uhlí a pro management
budoucích jezer a jejich povodí.
Dalším cílem je propojení kvantitativní a kvalitativní
bilance zdrojů i zpřesnění databáze pro řešení vodního režimu nově vytvářené
krajiny jako celku.
Do sledování byly záměrně zahrnuty závěrové profily daných toků, aby bylo možné zhodnotit i jejich vliv na vodnost a kvalitu vody Bíliny.
Hlavní výsledky dosažené v roce 2003:
· zhodnocení sezónní proměnlivosti kvalitativních i kvantitativních parametrů 17 přítoků Bíliny;
· vytipování nejvíce zatížených toků (komunálním a průmyslovým znečištěním) na základě výsledků sledování rozsáhlého spektra kvalitativních ukazatelů;
· zdokumentování hydrologické situace závěrných profilů i horních povodí vybraných toků.
Sledování,
vyhodnocování vývoje změn a dlouhodobá předpověď prvků
hydrologické bilance
Řešitel:
Ing. Ladislav Kašpárek, CSc.
tel.: 220 197 227, e-mail: ladislav_kasparek@vuv.cz
Doba řešení: dlouhodobý úkol
Cílem řešení je na základě sledování dlouhodobého vývoje změn prvků hydrologické bilance na pozorovací soustavě v povodí horní Metuje a na výparoměrné stanici Hlasivo vyhodnocovat vliv změn klimatických podmínek na hydrologickou bilanci, vyvíjet metody hodnocení vodních zdrojů a prognózy dalšího vývoje.
Měření
a pozorování v oblasti Polické pánve byla v roce 2002 prováděna na třech
vodoměrných stanicích a třech pozorovacích vrtech, probíhalo též pozorování
meteorologických veličin automatickou stanicí i tradičními postupy. Data jsou
využívána při vývoji metod hodnocení kvantitativního stavu podzemních vod,
slouží i pro zkoumání vlivu změn klimatu na vodní zdroje i jako příspěvek do
mezinárodních publikací.
Sledování a vyhodnocování
aktuálního vývoje výparu z vodní hladiny na výparoměrné stanici Hlasivo
pokračovala měřením výparu z vodní hladiny v sestavě výparoměrů
(základní výparoměr, výparoměr GGI 3000, výparoměr CLASS A).
Podle výsledků analýzy průběhu výparu z vodní hladiny a základních
meteorologických veličin byl odvozen vztah pro výpočet aktuálního výparu
z vodní hladiny.
V povodí horní Metuje byly provedeny tři série podrobných měření změn teploty a vodivosti vody v průběhu toku. Cílem tohoto měření bylo zpřesnit poznatky o přítoku podzemní vody do povrchových toků.
Průběh hydrologické bilance v povodí horní Metuje byl modelován pro období 1991 až 2000 v denním kroku pomocí algoritmu odvozeného z modelu SIMBA, používaného pro bilanci v měsíčním kroku.
Řešitel: Mgr. Marta Martínková
tel.: 220 197 286, e-mail: marta_martinkova@vuv.cz
Doba
řešení: 2003–2005
Hlavním cílem řešeného úkolu je
zhodnotit vliv nebezpečných látek ze starých zátěží na podzemní i povrchové
vody ČR. Problematika starých zátěží je součástí hodnocení stavu útvarů
povrchových a podzemních vod podle Rámcové směrnice o vodě. Jde o evidenci
starých zátěží, jejich lokalizaci, hodnocení jejich rizikovosti z hlediska
dosažení dobrého stavu, návrhy monitoringu a následně návrhy opatření. Hlavním
výstupem úkolu bude závěrečná zpráva.
V prvním roce řešení úkolu byla shromážděna
dostupná data týkající se vlivu starých ekologických zátěží na hydrosféru. Byly
posouzeny a vzájemně porovnány jednotlivé zdroje informací o starých
ekologických zátěžích. Jako hlavní
zdroj informací byl vybrán Systém evidence starých ekologických zátěží (SESEZ).
Bylo vytvořeno klasifikační schéma hodnocení rizikovosti starých ekologických
zátěží, které bylo aplikováno na data ze sytému SESEZ. Podle tohoto schématu
byly vyhodnoceny lokality se znečištěním podzemních nebo povrchových vod
relevantními látkami. Z celkového počtu více než 3 000 lokalit uvedených
v systému SESEZ bylo na 504 lokalitách zjištěno riziko z hlediska
znečištění podzemních a povrchových vod relevantními látkami. Velmi vysoké
riziko bylo zjištěno pro podzemní vodu na 251 lokalitách a na 31 lokalitě
pro povrchovou vodu. Na těchto lokalitách se vyskytovaly ve významném množství
tyto zvlášť nebezpečné a prioritní nebezpečné látky: trichlorethen, 1,2
dichlorethen, kadmium, naftalen, olovo, polycyklické
aromáty, rtuť, tetrachlorethen, trichlormetan.
Hydro-ekologická studie Lužnice v prostoru
Třeboňské pánve, ř. km 146,0–75,9
(Nová ves n. Luž.–Veselí n. Luž.), CHKO Třeboňsko
Řešitel: doc. RNDr. Petr Vlasák, CSc., a kol.
tel.: 220 197 204, e-mail: petr_vlasak@vuv.cz
Doba řešení: 2003–2005
Cílem úkolu je
vytvořit podklady pro revitalizační opatření reflektující
vodohospodářské, ochranářské a hospodářské požadavky a podklady pro
vypracování manipulačního řádu.
V zájmovém území bylo vybráno celkem 25 odběrových a měrných profilů.
V podélném profilu dochází k podstatnému zhoršení kvality vody pod soutokem s Koštěnickým potokem (mikrobiologie) a po průtoku Rožmberkem (CHSK, chlorofyl-a). Vysoký obsah živin (především fosforu) předurčuje vysokou trofii středního toku Lužnice.
Na základě dat dlouhodobých průtoků (1997–2001) byla popsána sezonalita odtoků ve sledovaném území. Orientační, jednorázová měření v červnu a září 2003 prokázala, že odtokové podmínky ve sledovaném úseku toku Lužnice neodpovídají přirozenému hydrologickému režimu.
Rámcově byla zhodnocena produkce znečištění v bodových zdrojích.
Byla porovnána produkce znečištění a nárůst množství neseného znečištění v dílčích povodích. Nárůsty, popřípadě poklesy množství znečištění v jednotlivých dílčích povodích, jsou zpravidla výrazně vyšší než zjištěné množství znečištění vypouštěného v daném povodí.
Ekologická studie
Bíliny
Řešitel: doc. RNDr. Petr Vlasák, CSc., a kol.
tel.: 220 197 204, e-mail: petr_vlasak@vuv.cz
Doba řešení: 2003–2005
Cílem úkolu je posoudit současný ekologický stav Bíliny, porovnat
jej se stavem v roce 1997 a zhodnotit efektivitu přijatých opatření.
Budou vypracovány podklady pro identifikaci zdrojů
znečištění a pro stanovení minimálních ekologických průtoků a předložen návrh
nápravných opatření v zájmové oblasti.
V prvním roce řešení byla shromážděna dostupná data o kvalitě vody ve vybraných profilech toku Bíliny, zhodnocena hydrologická situace a její vývoj a zpracována rámcová bilance a produkce znečištění v oblasti středního a dolního toku Bíliny.
Na základě údajů podniku Povodí Ohře z let 1994–1996, 1998–1999 a 2001–2002 byl porovnán vývoj kvality vody ve vybraných profilech za uvedené období.
Řešitel: Ing. Anna Hrabánková
tel.: 220 197 437, e-mail: anna_hrabankova@vuv.cz
Doba řešení: zahájení leden 2003, trvalá činnost
Cílem úkolu je pro splnění požadavků směrnice 91/676/EHS „Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů“ vymezit zranitelné oblasti ve smyslu této směrnice, ze kterých jsou odvodňovány vody znečištěné či ohrožené dusičnany ze zemědělských zdrojů a ve kterých budou uplatňována opatření vedoucí ke snížení koncentrací dusičnanů ve vodách.
V současné době je nutné podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech pravidelně provádět revize hranic zranitelných oblastí.
V rámci tohoto úkolu byly připraveny podklady pro rozšíření zřizovací listiny VÚV T.G.M. V červenci 2003 došlo k jejímu rozšíření, tj. pověření pro přezkoumání vymezení zranitelných oblastí a pro návrhy na úpravu jejich rozsahu (podle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) nařízení vlády č. 103/2003).
V rámci řešení úkolu v roce 2003 byl také proveden návrh způsobu hodnocení dat z nově zavedeného monitoringu ZVHS, ověření dostupnosti dat, toku dat, technického stavu dat a návrh získání jejich podkladů.
Metodika
stanovení aktivních zón v intravilánech obcí a osídlených
zátopových oblastech
Řešitel: Ing. Pavel Balvín
tel.: 220 197 313, email: pavel_balvin@vuv.cz
Doba řešení: 2003–2004
Cílem úkolu je
·
posouzení a vyhodnocení přístupů a používaných
metodik v celostátním měřítku, především přístupů používaných ve státních
podnicích Povodí;
·
sjednocení přístupu ke stanovení aktivních zón
v intravilánech obcí a osídlených oblastí a vypracování jednotné metodiky
celostátního měřítka pro potřeby všech podniků Povodí;
·
ověření navrhovaného přístupu na reálných situacích
z povodně r. 2002, popřípadě 1997 na vybraných úsecích postižených
povodní.
V roce 2003 byly zpracovány rešerše literatury a dosavadní přístupy v dané problematice, získány a zpracovány metodiky a přístupy na všech pěti povodích ČR, získány a zpracovány metodiky a přístupy ze zahraničí a zpracovány dosud používané přístupy a metodiky.
Řešitel: Ing. Václav Vojtěch
Doba řešení: 2000–2003
Cílem úkolu je zhodnotit současný stav Zlaté Stoky a navrhnout řešení, které pomůže zlepšit její stav, a vytvořit tak podmínky k tomu, aby tato státní památka byla povýšena mezi technické památky UNESCO.
V roce 2003 bylo provedeno zaměření toku Zlaté Stoky (finanční prostředky umožnily zaměřit pouze část stoky), hydrogeologický průzkum, literární a terénní průzkum památkářů, biologický a ekologický průzkum (Zlatá Stoka jako biokoridor vyhovuje), dendrologický průzkum (letitá absence jakékoliv údržby na některých úsecích způsobila, že někde nelze původní koryto ani nalézt).
Bylo doporučeno dokončit řešené úkoly po celém toku Zlaté Stoky (geodetická měření a dendrologický průzkum), dořešit cestovní síť, sepsat manipulační řád a upravit okolí stoky tak, aby odpovídalo navrhovanému poslání.
Řešitelé: Ing. Zdeněk Bagal, Ing. Zdenka Cerovská
tel.: 220 197 456, e-mail: zdenek_bagal@vuv.cz
220 197 204,
e-mail: zdenka_cerovska@vuv.cz
Doba řešení: 2002–2004
V roce 2004 (po schválení
ÚNMZ – 19. 2. 2004) by měl úkol pokračovat ověřováním metrologických parametrů
ultrazvukových snímačů hladiny.
Součástí řešení byl rozbor technických, předpisových a metrologických nedostatků měřicích systémů měření průtoku vypouštěných odpadních vod do vod povrchových a zpracování návrhů na jejich odstranění. Dále šlo o stanovení nejistot hydraulických částí měřidel průtoku (trojúhelníkové přelivy podle ČSN ISO 1438-1 a malé Parshallovy žlaby typové řady TCM 142/95-2075) a o stanovení celkové nejistoty na základě nejistot hydraulických částí měřidel a vyhodnocovacích jednotek. Na základě výsledků byly vypracovány nomogramy.
Ochrana režimu a jakosti podzemních vod před
negativními vlivy vrtných prací
v povodí Moravy a Odry
Řešitel: Mgr. Pavel Eckhardt
tel.: 220 197 439, e-mail: pavel_eckhardt@vuv.cz
Doba řešení: 2003–2005
Cílem prací bylo stanovit vliv vertikálního propojení kolektorů jednotlivých zvodní vrtnými pracemi hrazenými v minulosti z prostředků resortu vodního hospodářství, vrty identifikovat, zkontrolovat jejich stav, zjistit majetkoprávní vztahy, u vrtů v majetku MŽP navrhnout úpravu či likvidaci jednotlivých vrtů.
V rámci první fáze prováděné
v povodí Moravy a Odry byly prověřeny hydrogeologické vrty, provedené z
prostředků resortu VH v jednotlivých územích (okresy Šumperk, Brno-
-město, Brno-venkov, Svitavy, Znojmo a částečně Blansko). Modelová řešení
proudění podzemních vod byla provedena pro části okresu Šumperk. V
první etapě průzkumu bylo zjištěno 266 vrtů hrazených z prostředků resortu
vodního hospodářství, z toho v majetku MŽP zůstává 29 vrtů. Neobhospodařované
vrty jsou většinou vzhledem ke svému stáří ve špatném stavu.
Řešitel: Ing. Šárka Blažková, DrSc.
tel.: 220 197 222, e-mail: sarka_blazkova@vuv.cz
Doba řešení: 2003–2006
Projekt Labe IV je výzkumným projektem cíleným – orientovaným – k naplňování požadavků národní a evropské vodní legislativy. Jde o výzkum základní a aplikovaný s následujícími tematikami: Použití moderních metod pro monitoring, prognózu vývoje a obnovu volné migrace rybích společenstev; Výzkum složek vodní flóry (fytoplankton a makrofyta) ve vybraných tocích povodí Labe; Biomonitoring říčního ekosystému Labe a dolní Vltavy; Vliv ekologických zátěží na tok Labe; Dynamika polutantů v hlavním korytě a v údolní nivě českého Labe; Teorie modelování a monitorování a její využití v praxi; Environmentální indikátory, stanovení priorit a analýza nákladů a přínosů do ŽP (voda); Ekotoxicita znečištění vodního prostředí; Využití biochemických markerů při hodnocení kontaminace vodního prostředí; Využití 15N a 18O izotopů při studiu tvorby odtoku a šíření dusičnanové kontaminace na vybraných dílčích povodích Labe; Modelování pohybu vody a rozpuštěných látek ve vadózní zóně.
V roce 2003 byly provedeny zejména terénní práce cyklického biomonitoringu, vyhodnocení kontaminace sedimentů v Labi odebraných po povodni 2002, stanovení vybraných biochemických markerů a obsahu alkylfenolů v devíti profilech řeky Labe a Vltavy, technické řešení průchodnosti několika příčných překážek v řece Jizeře atd.
Posouzení transformačních
účinků povodí Blanice a Berounky při katastrofální
povodni v srpnu 2002
Řešitel: Ing. Pavel Balvín
tel.: 220 197 313, email: pavel_balvin@vuv.cz
Doba řešení: 2003
Cílem projektu bylo provést objektivní posouzení transformačních účinků povodí Blanice (v úseku Bavorov–soutok s Otavou) a Berounky (Beroun–Černošice) pomocí 1D matematického modelování neustáleného proudění. Jako vstupní okrajová podmínka byl v případě Berounky použit jednotkový hydrogram sestavený ČHMÚ. V případě Blanice byla situace se vstupní okrajovou podmínkou mnohem složitější, jelikož ve vstupním profilu v Bavorově nebyl časový průběh povodně zaznamenán. Z tohoto důvodu bylo nutné vstupní hydrogram namodelovat pomocí srážko-odtokového modelu HEC-HMS.
Výsledky simulací v posuzovaném úseku na Berounce prokázaly, že v průběhu katastrofální povodně v srpnu 2002 došlo k minimální transformaci povodňové vlny. Tento fakt je dán charakterem inundačního území Berounky, které v posuzovaném úseku tvoří úzké strmé údolí.
V případě Blanice, která v posuzovaném úseku protéká širokými rovinnými oblastmi, byly transformační účinky povodí mnohem výraznější a podstatně snížily kulminační průtok.
Hodnocení kvantitativního a chemického stavu podzemních
vod
Řešitel: RNDr. Hana Prchalová
tel.:
220 197 356, e-mail: hana_prchalova@vuv.cz
Doba
řešení:
2001–2003
Cílem
úkolu je návrh metodického postupu vymezení útvarů podzemních vod v ČR,
návrh hodnocení kvantitativního a chemického stavu, včetně vlivu podzemních vod
na terestrické ekosystémy a plán vhodných opatření.
V posledním roce řešení bylo v dílčím úkolu 01 vyřešeno vymezení útvarů podzemních vod v ČR. V druhém dílčím úkolu byly aplikovány metodické postupy na vybraných pilotních územích včetně ověřování metod výpočtů. Kromě toho byla zpracována metodika na očištění vypočtených množství podzemních vod od antropogenního ovlivnění a návrh klasifikace hydrogeologických rajonů z hlediska využitelnosti výpočetních metod množství podzemních vod a způsobu výpočtu. Druhá část dílčích úkolů se zabývala hodnocením kvantitativního stavu a rizikovosti útvarů podzemních vod na Orlici. Dílčí úkoly týkající se chemického stavu byly zaměřeny na aplikaci metodických postupů hodnocení chemického stavu na pilotních územích, na vztah monitoringu a hodnocení stavu i na vlastní hodnocení chemického stavu a rizikovosti v pilotních územích, včetně hodnocení spolehlivosti dat. Kromě toho se zabývaly také návrhem informační základny, metodikou pro posouzení monitoringu, návrhem institucionálních a legislativních opatření a návrhem obsahu internetového portálu. V posledním dílčím úkolu byla řešena problematika vlivu podzemních vod na terestrické ekosystémy a byl vypracován návrh typů opatření pro nápravu stavu. Do úkolu byl začleněn návrh souhrnného hodnocení stavu a rizikovosti útvarů podzemních vod na základě nových znalostí a chápání požadavků Rámcové směrnice.
Vliv klimatických změn na množství a kvalitu vodních
zdrojů a na hydrologické poměry
Řešitel: Ing. Ladislav Kašpárek, CSc.
tel.: 220 107 227, e-mail: ladislav_kasparek@vuv.cz
Doba řešení: 2002–2003
Cílem
úkolu bylo posoudit reakci hydrologického režimu v různorodých podmínkách
dílčích povodí v ČR na klimatické změny odhadované pomocí scénářů klimatické
změny. Ty jsou odvozeny ze simulací modelů globální cirkulace atmosféry. Podle
těchto scénářů byly s využitím deterministických i stochastických
hydrologických modelů povodí vypočteny jednotlivé hydrologické charakteristiky.
Výsledky simulací změn hydrologického režimu ukázaly, že dojde k významnému zmenšení průměrných průtoků a na většině povodí k radikálnímu zmenšení minimálních průtoků s vážnými dopady na zásobní funkce nádrží. Zmenšení podzemního odtoku bude obdobné jako u celkového odtoku, u struktur s velkou přirozenou akumulací podzemní vody se projeví mírněji a se zpožděním. Povodí na jihu a jihovýchodě ČR jsou na změny klimatu popsané použitými scénáři citlivější než povodí na ostatním území, nejméně jsou citlivá horská povodí v severní části území ČR. Použití daných klimatických scénářů neindikuje zvětšení četnosti ani velikosti povodní, mění se jejich sezónní chod, přibývá zimních povodní, zmenšují se povodně jarní (vliv vyšších zimních teplot). Zmenšení průtoků a zvýšení teploty vzduchu i vody povede k nárůstu problémů s eutrofizací v nádržích a tocích, nejhorší důsledky by se projevily na malých tocích, do kterých prozatím odtéká znečištěná voda z bodových zdrojů znečištění.
Řešitel:
RNDr. Hana
Prchalová
tel.:
220 197 356, e-mail: hana_prchalova@vuv.cz
Doba
řešení: 2002–2005
Cílem úkolu je zpracování nové hydrogeologické
rajonizace včetně digitální geografické vrstvy.
V roce 2003 pokračovalo řešení projektu dokončením analýzy stávajících hydrogeologických rajonů z hlediska geologického, hydrogeologického, bilančního a z hlediska požadavků Rámcové směrnice pro vodní politiku. Na základě výsledků této analýzy bylo navrženo tzv. trojrozměrné řešení hydrogeologických rajonů, tj. vytvoření několika na sobě nezávislých vrstev hydrogeologických rajonů, položených na sobě. Tyto nově koncipované rajony byly zpracovány jako provizorní geografické vrstvy v méně přesném měřítku (pro potřeby implementace Rámcové směrnice). V příštím roce budou dále upravovány tak, aby byla v maximální míře využita geografická data z GEOČR50, hydrogeologických map, sítě hydrologických rozvodnic a výsledků regionálních průzkumů. Pro tuto úpravu byla v roce 2003 vytvořena metodika zpracování, která by měla vyhovovat všem odborným zpracovatelům. Součástí prací byla koordinace a návaznost výsledků projektu na další úkol a projekt, zaměřené na implementaci Rámcové směrnice a začlenění výsledků projektu do relevantních nejvýznamnějších informačních systémů.
Ledový režim vodních toků
Řešitel:
Ing. Václav Matoušek, DrSc.
tel.: 220 197 382, e-mail: vaclav_matousek@vuv.cz
Doba řešení: 2001–2003
Cílem úkolu je poznávání
ledových procesů, určování četnosti výskytu ledových jevů a dokumentace
ledových poměrů na vybraných tocích.
V rámci projektu byly získány nové poznatky o ledovém režimu toků, především toků s větším sklonem dna a drsným korytem. V těchto tocích se tvoří vnitrovodní led a ten přináší do toku velmi pestré ledové jevy a nebezpečné ledové situace včetně povodní.
Projekt poskytuje návody a postupy jak prognózovat a simulovat ledové jevy a povodně, určovat jejich četnost výskytu a vytvářet data o ledových povodních a ledových poměrech toku z geodetických, průtokových a hydraulických údajů o toku. Projekt zahrnuje i poznatky o způsobu pozorování ledových jevů, dokumentaci výsledků pozorování a měření a jejich zpracování a archivování.
Podstatnou část výsledků přinese publikace „Ledový režim vodních toků“, vydaná VÚV T.G.M. v edici Práce a studie.
Jedním z výsledků projektu je videodokument „Ledové poměry Divoké Orlice v úseku Nekoř–Doudleby“, který až učebnicovým způsobem vysvětluje, jak vznikají v jednotlivých úsecích toků různé ledové situace v závislosti na sklonu toku, jeho drsnosti a velikosti průtoku.
Modelový výzkum plavebního stupně Prostřední Žleb na
hydraulickém modelu
Hlavní řešitel: Ing. Josef Libý, CSc.
tel.: 220 197 383, e-mail: josef_liby@vuv.cz
Spoluřešitelé:
Prof. Ing. Pavel Gabriel, DrSc., VÚV T.G.M.
Ing. Libuše Ramešová, VÚV T.G.M.
kpt. Pavel Kocfelda – REKO
Ing. Jan Čábelka, CSc. – REKO
Ing. Milan Žilavý, VÚVH Bratislava
Doba řešení: 2002–2004
Hlavním cílem modelového výzkumu je přispět ke zlepšení plavebních podmínek v úseku Labe mezi Střekovem a státní hranicí ČR/SRN a k dosažení úrovně, kterou má již dnes navazující německý mnohasetkilometrový úsek Labe.
Na základě výsledků modelového výzkumu provedeného v předchozích letech ve VÚV T.G.M. byla postupně v celkovém koncepčním a dispozičním řešení plavebního stupně Prostřední Žleb provedena řada zlepšujících úprav. Jednou z posledních rozhodujících úprav bylo pootočení hlavních objektů plavebního stupně Prostřední Žleb jako celku kolem průsečíku osy plavební komory s osou jezu o cca tři stupně ve směru pohybu hodinových ručiček. Tato úprava umožnila rozšíření jezové zdrže do levého boku s cílem vytvořit příznivější plavební poměry před horní rejdou.
Z realizovaného výzkumu v roce 2003 vyplynuly tyto stěžejní výsledky:
· bylo nalezeno celkové optimální dispoziční řešení vodního díla a uspořádání jeho funkčních objektů, které splňuje požadavky zlepšení plavebních podmínek i bezpečného převádění povodní;
· byla navržena optimální úprava dělicích zdí obou rejd plavební komory, zabezpečující vhodné proudové poměry v oblasti plavebního stupně;
· navržená úprava dispozičního řešení vodního díla a dělicích zdí rejd plavební komory a navržený způsob plavby umožňují bezpečné a plynulé proplouvání všech zkoumaných lodí a lodních sestav plavebním stupněm.
Stropnice,
Svinenský potok – režimní měření
Řešitel: RNDr. Jaroslava Procházková
tel.: 220 197 444, e-mail: jaroslava_prochazkova@vuv.cz
Doba
řešení: 1.
1. 2003–28. 2. 2004
Cílem
úkolu bylo měření stavů hladin na tocích Stropnice a Svinenský potok a měření
průtoků na vybraných měrných profilech.
Úkol je řešen od roku 1995 v ročních
etapách. Na vybraných měrných profilech toku Stropnice (Štiptoň, Tomkův mlýn,
Borovany) a Svinenského potoka (Trhové Sviny, Nežetice) byla prováděna měření
stavů hladin a na základě hydrometrických prací byly vyčíslovány průtoky.
Hydrometrické práce byly provedeny v časovém úseku květen až září 2003,
v období minimálních průtoků, aby byl zachycen podzemní odtok minimálně
ovlivněný srážkami. K tomu přispělo i mimořádné sucho s minimálními
srážkami v roce 2003.
Úkol byl splněn v souladu
s uzavřenou SoD a bude předán objednateli – Povodí Vltavy, státní podnik,
ve stanoveném termínu.
Sekce jakosti vod a ochrany ekosystémů
Kontrola vlivu Jaderné
elektrárny Temelín na hydrosféru
Řešitel: Ing. Eduard Hanslík, CSc.
tel.: 220 197 269, e-mail:
eduard_hanslík@vuv.cz
Doba řešení: trvalý úkol
Cíl úkolu je dán jeho názvem.
Vypouštění odpadních vod z JE Temelín nevedlo v roce 2003 k překračování imisních limitů podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v ukazatelích radioaktivních a neradioaktivních látek a tepelného znečištění. Zjišťované hodnoty koncentrací radioaktivních a neradioaktivních látek a teploty vody ve Vltavě pod zaústěním odpadních vod odpovídaly prognóze odvozené z limitních hodnot pro odpadní vody JE Temelín podle Rozhodnutí OkÚ České Budějovice z roku 2002. Z takzvaných umělých radionuklidů bylo detekováno tritium ve vodní nádrži Orlík v úrovních do 136 Bq.l-1 a v Praze-Podolí do 10 Bq.l-1. Maximální objemová aktivita tritia v Praze-Podolí představovala méně než 1 % imisního limitu pro povrchové vody podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. A přibližně 10 % indikativního parametru pro tritium podle směrnice Rady 98/83/ES. Obsah ostatních detekovaných umělých radionuklidů – stroncia 90 a cesia 137 – nebyl zvýšen ve srovnání s referenční úrovní zjištěnou před zahájením vypouštění odpadních vod z JE Temelín.
Řešitel: RNDr. Dana Baudišová, PhD.
tel.: 220 197 219, e-mail: dana_baudisova@vuv.cz
Doba řešení: červenec až prosinec 2003, úkol je navržen k pokračování v roce 2004
Cílem úkolu bylo zjistit přístup jednotlivých zemí EU k
problematice mikrobiálního znečištění vod, vytipovat hlavní zdroje mikrobiální
kontaminace toků, zhodnotit negativní vliv biologicky čištěných odtoků z ČOV na
recipient a zjistit eliminaci mikrobiálního znečištění v průběhu
biologického čištění odpadních vod.
Výsledky shrnuje
· zpráva o výsledcích řešení, která zahrnovala všechny body výše uvedené problematiky (29 stran textu, 96 stran příloh – grafy, tabulky);
· odborný seminář „Problematika mikrobiální kontaminace povrchových vod“ ve VÚV T.G.M. pro širší spektrum odborníků zabývajících se čištěním odpadních vod a jakostí vody v tocích;
· publikování ve VTEI (příloha Vodního hospodářství) týkající se hodnocení mikrobiální kontaminace vod.
Byla zpracována literární rešerše týkající se nejnovějších poznatků o problematice mikrobiálního znečištění, včetně jeho eliminace biologickým čištěním, hygienických rizik mikrobiálně kontaminovaného toku a omezení využitelnosti vody. Dále jsou prezentovány výsledky kolísání eliminace mikrobiálního znečištění na vybrané modelové ČOV a výsledky jednorázového sledování eliminace mikrobiálního znečištění ve 25 ČOV různého typu a velikostí, doplněné o technické parametry příslušných ČOV.
Řešitel: RNDr. Ladislav Havel, CSc., a kol.
tel.: 220 197 339, e-mail: ladislav_havel@vuv.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Cílem úkolu je nezávislé a komplexní řešení problematiky hydroanalytických metod a jejich aplikací v oblasti chemických, radiochemických, mikrobiologických, hydrobiologických a ekotoxikologických metod, standardizace postupů i obecných otázek laboratorní praxe a zajištění harmonizace metod.
Náplň řešení a jeho výstupy měly těsnou vazbu na
požadavky legislativy ČR, směrnic EU, orgánů státní správy a hydroanalytických
laboratoří. Zahrnovaly mj. přímou metodickou činnost (prověření postupů
stanovení požadovaných nově zaváděnými normami a směrnicemi, přípravu
podmínek pro použití v laboratořích, vypracování metod stanovení
ukazatelů, pro které nejsou k dispozici standardizované postupy, metodické
vedení analytických laboratoří, sjednocování jejich pracovních postupů,
problematiku zajištění a kontroly jakosti analytických výsledků atd.),
přenos informací do praxe, odbornou podporu státní správy v oblasti
hydroanalytických rozborů a jejich hodnocení. Státní správě byly předávány
průběžně formou odborných stanovisek k legislativě a podkladů pro
normotvornou činnost (cca 90 podkladů). Pro laboratoře byl vydáván „Zpravodaj
pro hydroanalytické laboratoře“ (vyšla č. 33 a 34/2002 o celkovém rozsahu 64
stran s 13 příspěvky), který uživatelům prezentuje bezprostřední výsledky
řešení, a byly uspořádány odborné semináře pro specialisty hydroanalytických
laboratoří v oboru hydrochemických, radiochemických, mikrobiologických
a hydrobiologických metod.
Hodnocení dopadu antropogenních faktorů na
vybrané složky biocenóz
povrchových vod
Řešitel: RNDr. Blanka Desortová, CSc.
tel.: 220 197 411, e-mail: blanka_desortova@vuv.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Cílem úkolu je zavádění nových přístupů k využití, hodnocení a interpretaci výsledků sledování biotických složek ekosystémů povrchových vod pro účely integrovaného ekologického hodnocení těchto ekosystémů.
Výstupem je Souhrnná zpráva o výsledcích řešení úkolu. Praha : VÚV T.G.M., 2003. 32 s.
Na základě intenzivního sledování změn koncentrace chlorofylu-a v závěrovém profilu Vltava-Zelčín a Berounka-Radotín byl analyzován vztah mezi rozvojem biomasy fytoplanktonu v toku a změnami průtoku. Ukázalo se, že velikost průtoku je faktorem, který významně ovlivňuje úroveň biomasy fytoplanktonu v tekoucích vodách. Na dolním úseku toku Labe bylo opakováno sledování kontaminace vzorků juvenilních ryb cizorodými látkami za účelem testování využitelnosti juvenilních ryb pro monitoring obsahu cizorodých látek ve vodním prostředí. Pokračovala příprava metodiky hodnocení vlivu úprav toků na rozmanitost habitatů v prostředí vodního toku s cílem využít tohoto přístupu při posuzování ekologické kvality toků. Bylo provedeno komplexní vyhodnocení výsledků sledování akumulace vybraných kovů a specifických organických látek v biomase mlže Dreissena polymorpha v šesti profilech na Labi v úseku Obříství (ČR) až Blankenese (SRN) v období 1995–2002.
Řešitel: Mgr. Ondřej Slavík, PhD.
tel: 220 197 224, e-mail: ondrej_slavik@vuv.cz
Doba řešení: 2003
Cílem úkolu je ověření funkce rybího přechodu pro migrace
ryb.
Rybí přechod na střekovském zdymadle byl nově rekonstruován v roce 2002 a do provozu byl uveden na jaře roku 2003. V rámci obecné snahy o zprůchodnění říční sítě ČR Střekov zaujímá výlučné postavení, protože představuje vstupní bránu pro migrující ryby z úmoří Severního moře a německého úseku Labe.
Přechod byl testován od konce března do začátku listopadu 2003. Vzorky ryb byly odebírány v týdenních intervalech, vždy v průběhu 36 hodin. Pro sledování migrací byl poprvé na území ČR použit vědecký bioscanner, který automaticky snímá a počítá procházející ryby. V trati přechodu převládala migrace proti směru toku, kdy maximum ryb bylo zjištěno v květnu a vždy v odpoledních hodinách. Porovnáním obou vzorků bylo prokázáno, že do přechodu vstupuje méně druhů, než se vyskytuje v řece. Chybějí především druhy žijící na dně, parma a úhoř. Nebyla však prokázána velikostní selektivita přechodu, což znamená, že do přechodu mohou volně vstupovat ryby všech velikostí.
Nedostatečná funkce přechodu je pravděpodobně důsledkem porušení původní struktury trati v okolí vstupního otvoru při povodních v roce 2002. Intenzitu migrace ryb, a tedy jejich snahu vstupovat do přechodu, mohly způsobit i extrémně nízké průtoky v roce 2003. Před závěrečným vyhodnocením je proto nezbytné sledování přechodu zopakovat za normálních průtokových podmínek.
Klasifikace vod
z hlediska možnosti trvalého výskytu ryb a stanovení jejich úseků
pro monitoring podle požadavků směrnice 78/659/EHS
Řešitel: Ing.Věra Kladivová
tel.: 220 197 366, e-mail: vera_kladivova@vuv.cz
Doba řešení: 1999–2005; každoroční pravidelné práce
Cílem úkolu je implementace směrnice 78/659/EHS v odpovídajícím rozsahu do právního řádu ČR. Úkol zahrnuje vyhodnocení plnění limitů pro vyhlášené lososové a kaprové vody a pro přípravu programů opatření na zlepšení jakosti vod nevyhovujících limitům.
V roce
2003 bylo dokončeno první legislativní vymezení lososových a kaprových vod
v nařízení vlády č. 71/2003 Sb., kterým se stanoví povrchové vody vhodné
pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.
Průběžně byl koordinován a dopracován standardní monitoring jakosti vod
pro vyžadované ukazatele v 625 profilech.
Součástí
prací je vyhodnocení monitoringu za
období let 2001–2002 v 625 profilech ze sedmi monitorovacích sítí podniků
Povodí Vltavy, Ohře, Moravy, Labe a Odry. Hodnocení závazných parametrů se ve
srovnání s minulým dvouletím mírně zlepšilo.
Vyhodnocení
se stalo základním podkladem pro výběr úseků nesplňujících přípustné limitní
hodnoty. Bylo vybráno 43 lososových a 51 kaprových vod, jejichž zlepšení je
řešeno v programech opatření na zlepšení jakosti těchto vod, které
zpracovaly jednotlivé podniky Povodí. Koordinace této činnosti vzhledem
k pracím na implementaci směrnice 78/659/EHS je jedním z výstupů.
Hodnocení krajinných struktur z hlediska udržení vody
v krajině
a dlouhodobých změn její kvality
Řešitel: Mgr. Ondřej Simon
tel: 220 197 365, e-mail: ondrej_simon@vuv.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Cílem prací je prohloubit
poznatky o vlivu různého využití krajiny na kvalitu odtékající vody.
Úkol má
dílčí cíle výzkumné a metodické. Metodické práce rozpracovávají a testují
možnosti využít jednoduchou analýzu vody v uzávěrovém profilu malých
povodí k posouzení dopadů dlouhodobých změn ve využití krajiny na jakost
vody. Zvláštní pozornost je věnována parametru vodivost, který lze za
definovaných podmínek dobře využít pro aktuální signalizaci. Paralelně probíhá
sledování vlivu dlouhodobých změn v krajině na jakost vody v síti 10
experimentálních povodí reprezentujících horské, vrchovinné i nížinné krajinné
typy s různou mírou antropogenní zátěže. Pro sledování dlouhodobých trendů
jsou využívány historické letecké snímky a rekonstruované zpětné řady. Podrobně
bylo zpracováno povodí Včelničky (přítok Nežárky) a Lužní potok (přítok
Regnitz).
Řešitel: Mgr. Michal Bílý, PhD.
tel: 220 197 267, e-mail: michal_bily@vuv.cz
Doba řešení: 2003–2005
Úkol je prvním ročníkem plánované tříleté studie, jejímž cílem je intenzivní ekologický výzkum perlorodkových lokalit, a to z hlediska těch problémových okruhů, které jsou v současné době pro praktickou ochranu perlorodky aktuální.
V roce 2003 byly studovány čtyři tematické
okruhy:
· komplexní studie povodí Jankovského potoka na Českomoravské vysočině, která bude podkladem pro přípravu návrhu nového managementu tohoto chráněného území;
· sledování dílčích problematik na Lužním potoce (jde např. o problematiku těžkých kovů);
· obecné charakteristiky životního prostředí perlorodky; zkoumána byla kvalita vody intersticiálního prostředí a složení potravního detritu;
·
hydrochemický průzkum lokalit stávajícího potenciálního
výskytu perlorodky v povodí Malše.
Byla provedena půlroční řada měření chemismu vody Jankovského potoka, dále rozbor intersticiální a podzemní vody a zhodnocena funkčnost ČOV Vyskytná. Jankovský potok je zatížen především dusičnany a dalšími látkami v takové míře, že po většině toku perlorodce nevyhovuje. Hlavním zdrojem dusičnanů v Jankovském potoce jsou pravděpodobně depozice naakumulované vlivem intenzivní zemědělské činnosti. Ze dvou zdrojových větví Jankovského potoka je podstatně zatíženější vlastní Jankovský potok, prameny Vyskytenského potoka mají vodu kvalitnější. Hlavním zdrojem zatížení Vyskytenského potoka je obec Vyskytná. Co se týče běžného standardu čištění, ČOV Vyskytná charakteru a velikosti obce vyhovuje. Vzhledem k lokalitě perlorodky je však odbourávání především dusíku a fosforu nedostačující. Bentický rozbor Jankovského potoka prokazuje vodu velmi málo zatíženou organickými látkami. Kvalita intersticiálního prostředí potoka se ukázala jako velmi vysoká, ve srovnání s jinými toky s výskytem perlorodky.
Rozbory těžkých kovů z materiálu získaného v povodí Lužního potoka poukázaly na možnost zatížení území některými kovy (zejm. kadmiem) a na potřebu dalších analýz v této oblasti výzkumu. Prozkoumané toky území Novohradských hor byly shledány jako vysoce zachovalé oligotrofní vodní ekosystémy, na jejichž ochranu je třeba se zaměřit. Měření v povodí Horní Blanice ukázalo setrvalý stav chemismu většiny toků, důležitý je pokles hodnot především dusičnanů oproti stavu před 10 lety. Jako vysoce aktuální se zde ukazuje nutnost řešení problematiky odpadních vod z obce Zbytiny.
Podpora účasti ČR v MKOL
Řešitel: RNDr. Jitka Svobodová
tel: 220 197 466, e-mail: jitka_svobodova@vuv.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Cílem úkolu je
zabezpečení aktivit vyplývajících z české účasti v MKOL.
Náplní úkolu budou stejně jako v minulých letech práce vyplývající
z požadavků pracovních skupin a podskupin MKOL, na jejichž činnosti se VÚV
podílí. Jde o odborné práce prováděné v rámci činností těchto pracovních
skupin a podskupin: Akční programy, Měřící a průzkumné programy, Ekologie.
Práce a činnosti
lze zhruba rozčlenit do následujících okruhů:
·
účast na jednáních
pracovních skupin a podskupin, včetně přípravy podkladových materiálů pro tato
jednání;
·
činnosti
vyplývající z nutnosti zachování kontinuity prováděných prací
v minulém období, nezbytné pro zajištění činnosti těchto skupin;
·
ostatní
aktivity, jako je zajištění odborného zázemí vyplývajícího z potřeb
vedoucího delegace ČR, distribuce materiálů MKOL a zajištění informovanosti pro
potřeby zabezpečení aktuálních požadavků, vyplývajících ze závěrů jednání
pracovních skupin;
·
práce týkající
se problematiky ochrany vod v povodí Labe, řešené ve VÚV.
V roce 2003 byla vypracována
„Třetí zpráva o plnění Akčního programu Labe“. Byl aktualizován Mezinárodní
program měření MKOL v souladu s požadavky vyplývajícími
z Rámcové směrnice pro vodní politiku.
Veškeré výstupy jsou součástí materiálů sloužících k provádění výše
uvedených činností, resp. jsou to tematické publikace MKOL.
Podpora Twinning projektu implementace
Rámcové směrnice
pro vodní politiku EU
Řešitel: Mgr. Pavel Rosendorf
tel: 220 197 413, e-mail: pavel_rosendorf@vuv.cz
Doba řešení: 2002–2003
Cílem úkolu je poskytovat odbornou podporu MŽP a předvstupním poradcům EU při zpracování šesti tematických okruhů Twinning projektu, zajišťovat účast odborníků VÚV T.G.M. při pracovních schůzkách a jednáních a zpracování vyžádaných materiálů pro práci na Twinning projektu.
Cílem úkolu v roce 2003 bylo zajistit pro MŽP odbornou podporu probíhajícího twinningového projektu k implementaci Rámcové směrnice pro vodní politiku. Řešitelé z VÚV T.G.M. v průběhu roku poskytovali týmu Twinning projektu odborné informace a podklady dříve zpracované ve VÚV T.G.M., připravovali dílčí materiály pro analýzu antropogenních tlaků v pilotním povodí Orlice, účastnili se celé řady pracovních jednání připravujících v diskusi vzorové postupy pro implementaci některých částí Rámcové směrnice v podmínkách ČR a v neposlední řadě zpracovali několika kapitol Manuálu pro Plánování – praktické příručky pro implementaci Rámcové směrnice v povodí (výchozí vymezení vodních útvarů, charakterizace útvarů podzemních vod a Registr chráněných území).
Implementace Rámcové směrnice pro vodní politiku EU
Řešitel: RNDr. Josef Fuksa, CSc.
tel: 220 197 330, e-mail: josef_fuksa@vuv.cz
Doba řešení: 2002–2009
Cílem je odborná podpora implementace Rámcové směrnice
pro vodní politiku EU.
Výstupem
úkolu v roce 2003 byla implementace specifických aspektů Rámcové směrnice
v období přípravy Plánů povodí a Programů opatření. Ta byla realizována ve
dvou liniích:
1. Jednotlivými výstupy plnění relevantních úkolů a požadavků Implementačního plánu – zprávami, návody, metodickými pokyny, publikacemi. Postup těchto prací je slaďován s obecnými termíny Rámcové směrnice a s implementačním plánem Rámcové směrnice v ČR. Výstupy jsou primárně poskytovány zadavateli Odboru ochrany vod MŽP s tím, že obecně využitelné výstupy jsou současně předávány všem zainteresovaným organizacím, tj. ministerstvům, správcům povodí, odborným organizacím atd.
2. Průběžnou prací bez věcných výstupů. Do této skupiny patří zejména:
· koordinace řešení dalších úkolů VÚV T.G.M. a jejich orientace na efektivní implementace Rámcové směrnice a dalších relevantních směrnic ES, včetně koordinace příslušných aktivit v rámci mezinárodních komisí, hraničních komisí apod.;
· průběžné konzultace s Odborem ochrany vod Ministerstva životního prostředí jako se zadavatelem úkolu, jeho prostřednictvím také s dalšími ministerstvy a orgány státní správy, případně samosprávy;
· spolupráce s Twinning projektem pro Rámcovou směrnici;
· pořádání pracovních schůzí, jednání a seminářů k jednotlivým tématům implementace;
· poskytování informací na seminářích, internetových stránkách, konzultačním způsobem apod.
Úkol je organizačně členěn podle profesního hlediska do šesti dílčích úkolů:
|
Název dílčího úkolu |
Řešené okruhy |
Odpovědný řešitel |
DÚ 1 |
Povrchové vody |
1, 2, 4, 5, 6, 7 |
RNDr. J. Fuksa, CSc. |
DÚ 2 |
Podzemní vody |
1, 2, 4, 5, 6, 7 |
RNDr. H. Prchalová |
DÚ 3 |
Chráněná území |
3, 6, 7 |
Mgr. P. Rosendorf |
DÚ 4 |
Informatika |
všechny |
Ing. P. Vyskoč |
DÚ 5 |
Plánování |
všechny |
Ing. V. Bečvář, CSc. |
DÚ 6 |
Koordinace a řízení úkolu |
všechny |
RNDr. J. Fuksa, CSc. |
Koncepce ochrany
oligotrofních vodních ekosystémů připravovaného území
Natura 2000 Horní Blanice a Zlatý potok
Řešitel: Mgr. Ondřej Simon
tel: 220 197 365, e-mail: ondrej_simon@vuv.cz
Doba řešení: 2003
Cílem úkolu bylo vypracovat
dlouhodobou koncepci ochrany oligotrofních povodí v povodí Zlatého potoka
a Horní Blanice, které bude vyhlášeno v soustavě NATURA 2000.
Podrobně byla zpracována problematika znečišťování území z plošných i bodových zdrojů, zdůrazněny žádoucí postupy a přetrvávající nedostatky. Studie pro jednotlivé problémové okruhy navrhla řešení, včetně nástrojů k jeho prosazení. Obecná část přehledně shrnula nároky chráněných organismů na přírodní prostředí a zhodnotila dosud uskutečněné úspěšné kroky na ochranu území. Monitoring čistoty vod v území byl přehledně utříděn, zpracovány byly dlouhodobé trendy a přiloženy aktuální výsledky. Nutná opatření pro ochranu území v tabelární podobě byla utříděna s ohledem na jejich prioritu. S přehledným výtahem souhrnné zprávy byly seznámeny obce a další místní subjekty.
Nadstandardní nezávislá
kontrola k usnesení vlády ČR č. 156/2002
Řešitel: Bc. Martina Brtvová
tel.: 220 197 256, e-mail:
martina_brtvova@vuv.cz
Doba řešení: 2002–2005
Cílem úkolu je zajištění nadstandardní kontroly jakosti odpadních vod vypouštěných z JE Temelín do Vltavy.
Byla zajišťována nadstandardní kontrola prostých a slévaných vzorků odpadních vod vypouštěných z JE Temelín a dále splachů z areálu JE Temelín a Vltavy pod zaústěním odpadních vod v ukazatelích radioaktivních a neradioaktivních látek. Nebylo zjištěno překročení limitů pro koncentraci radioaktivních a neradioaktivních látek podle Rozhodnutí OkÚ České Budějovice 2002, s výjimkou limitu pro koncentraci neradioaktivních látek v ukazateli nerozpuštěné látky v případě jednoho odběru slévaného vzorku.
Opatření č. 6
k usnesení vlády ČR č. 156/2002
Řešitel: Mgr. Diana Ivanovová
tel.: 220 197 335, e-mail:
diana_ivanovova@vuv.cz
Doba řešení: 2002 – podle
mezivládní dohody
Cílem úkolu je zajištění podkladů k mezivládní dohodě mezi Českou republikou a Rakouskem k problematice Jaderné elektrárny Temelín.
Byly zajišťovány činnosti vyplývající ze závěrů melkského procesu a následných opatření v těchto problémových okruzích: zabezpečenost technologické a pitné vody pro JE Temelín; vliv provozu JE Temelín na zdroje vody v okolí; vliv vypouštěných odpadních vod na jakost vody ve Vltavě se zvláštním zaměřením na vodní nádrž Orlík. Dosavadní výsledky indikují nevýznamné zvýšení koncentrací neradioaktivních látek a umělých radionuklidů ve srovnání s referenčními (nezatíženými) profily, s výjimkou objemové aktivity tritia v řece Vltavě pod zaústěním odpadních vod z JE Temelín. Zvýšení obsahu tritia odpovídá bilancím aktivity tritia ve vypouštěných radioaktivních odpadních vodách podle údajů ČEZ, a. s., JE Temelín. Tepelné znečištění indikuje zvýšení vody ve Vltavě pod zaústěním odpadních vod vyhovující imisním limitům podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb.
Zřízení Registru chráněných území včetně mapové
dokumentace obsahu registru
Řešitel: Mgr. Pavel Rosendorf
tel.: 220 197 413, e-mail: pavel_rosendorf@vuv.cz
Doba řešení: 2003–2006
Cílem je vytvořit funkční Registr chráněných území ve
smyslu Rámcové směrnice pro vodní politiku EU.
Nově zahájený projekt VaV řešený ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR se v roce 2003 zaměřil na rozbor problematiky Registru chráněných území (dále jen Registru) podle Rámcové směrnice pro vodní politiku ES (2000/60/ES). Zabýval se podrobným výkladem jednotlivých typů chráněných území, které je nutné povinně začlenit do Registru, a jejich analogiemi v podmínkách České republiky. Shrnul výchozí podmínky pro zřízení Registru v ČR a možné očekávané problémy s dostupností a aktuálností některých databází, které by se měly stát výchozím podkladem pro plnění Registru do konce roku 2004. Podrobně byly analyzovány typy chráněných území podle evropských směrnic, zejména těch, které tvoří soustavu NATURA 2000, a dále i zvláště chráněných území podle české legislativy (zákon č. 114/1992 Sb.). Na základě podrobné analýzy typů území byl navržen obsah Registru jak z pohledu zastoupených územních jevů, relevantních pro ČR, tak i z pohledu zařazovaných objektů, které by minimálně do konce roku 2004 neměly mít přímou souvislost s vodními útvary vymezovanými podle Rámcové směrnice.
Implementace
Rámcové směrnice Rady EU 78/659/EHS o kvalitě sladkých povrchových vod
vyžadujících ochranu a příprava návrhu akčních plánů na jejich zlepšení
Řešitel: Ing. Věra Kladivová
tel.: 220 197 366, e-mail: vera_kladivova@vuv.cz
Doba řešení: 2003
Cílem úkolu je práce na implementaci směrnice 78/659/EHS
a 75/440/EHS a vypracování programů opatření.
Projekt
zahrnuje
·
zpracování podkladů pro
finanční zabezpečení tvorby programů opatření pro implementaci směrnice
78/659/EHS;
·
vypracování metodiky
pro zpracování programů opatření na zlepšení jakosti rybných vod;
·
výběr vyhlášených
lososových a kaprových vod, které nevyhovují stanoveným limitům;
·
zpracování základní
charakteristiky úseku pro programy opatření podle směrnice 78/659/EHS;
·
koordinaci prací a
souhrnnou úpravu konečné verze programů opatření navrhovaných na zlepšení
jakosti rybných vod;
·
konzultační činnost ke
směrnicím 78/659/EHS a 75/440/EHS.
Radiační monitorovací síť
ČR
Řešitel: Ing. Eduard Hanslík, CSc.
tel.: 220 197 269, e-mail:
eduard_hanslik@vuv.cz
Doba řešení: 2002 – podle mezivládní dohody
Cílem úkolu je
zjišťování referenční úrovně radionuklidů v hydrosféře v normálním a havarijním režimu.
V návaznosti na uzavřenou Rámcovou smlouvu o činnosti složek celostátní radiační monitorovací sítě (RMS) mezi MŽP a SÚJB zajišťuje Referenční laboratoř VÚV T.G.M. činnosti stálé a pohotovostní složky RMS ve spolupráci s VH laboratořemi Povodí, státní podnik. V období monitorování za obvyklé radiační situace byl v roce 2003 sledován vývoj obsahu radioaktivních látek ve vodě, sedimentech, vodárenských kalech a biomase ryb ve vybraných profilech. Výsledky sledování byly předány RMS.
Huminové látky v Krušných horách (bilaterální
česko-německý projekt
za účasti VÚV T.G.M., DVGW TZW Dresden, TU Dresden a ČVUT Praha)
Řešitel: RNDr. Petr Lochovský
tel.: 220 197 266, e-mail: petr_lochovsky@vuv.cz
Doba řešení: červen 2001–duben 2004
Cílem úkolu je přispět k objasnění procesů spojených
se zvyšujícím se vnosem organického uhlíku do vodárenských nádrží
v Krušných horách (na české i německé straně) v posledních deseti
letech. V průběhu tohoto časového intervalu došlo např. ke zvýšení
parametru CHSKMn ve vodě přehradní nádrže Fláje přibližně na
dvojnásobek, čímž nastávají problémy spojené s úpravou pitné vody ve
vodárně. Zvyšující se vnos organického uhlíku je značně komplexního charakteru
a paradoxně souvisí zejména s omezením kyselých srážek (odsíření tepelných
elektráren) ve sledované oblasti, do jisté míry s klimatickými změnami, změnami
v zalesnění a dalšími faktory. Na zvýšených koncentracích
organického uhlíku se podílí zejména huminové látky a některé další
vysokomolekulární složky. Výstupem úkolu bude závěrečná zpráva, která bude
vydána v říjnu 2004; dvakrát ročně byly doposud publikovány výsledky
sledování ve sbornících z pracovních seminářů a byl publikován článek ve
Vodním hospodářství 10/2003, roč. 53.
V roce 2003 byly činnosti VÚV T.G.M. v uvedeném projektu soustředěny na separaci a identifikaci výšemolekulárních organických látek ve vodách přehradní nádrže Fláje a jejích přítocích. Technikou gelové chromatografie byla identifikována přítomnost zejména huminových látek (60–80 %), dále pak polysacharidů, building blocks, amfifilních látek a nízkomolekulárních organických kyselin, jejichž zastoupení se v průběhu roku mění. Současně byla v jednoměsíčních časových intervalech sledována biodegradabilita organického uhlíku (BDOC) a jeho asimilovatelnost vybranými mikroorganismy (AOC), neboť pouze určitá část přítomného organického uhlíku je těmito mikroorganismy využitelná. Dosavadní sledování ukazují, že přibližně 10 % veškerého organického uhlíku je biodegradabilní.
Řešitel: Mgr. Ondřej Slavík, PhD.
tel.: 220 197 224, e-mail: ondrej_slavik@vuv.cz
Doba řešení: 1999–2003
Cílem úkolu je sledování vývoje společenstev ryb
v říční síti ČR a hodnocení jejich změn v závislosti na kvalitě vody.
Počet druhů se na 15 sledovaných tocích v roce 2003 pohyboval okolo průměrných hodnot za pětileté období. Na významné změně dalších faktorů (početnost druhů, délka, frekvence reprodukčních a ekologických skupin) se podílely především extrémní hydrologické poměry. Po záplavách v roce 2002 byly na všech sledovaných profilech zaznamenány naopak nízké průtokové stavy. Proto byly změny ve společenstvech prokázány i v tocích nepostižených záplavami. Výsledný stav byl tedy velmi nejednoznačný. Obecně lze konstatovat, že klíčovým faktorem určujícím strukturu společenstev v říční síti ČR byla průtoková bilance. Kvalita vody nevykazovala pro společenstva ryb limitující vliv.
Řešitel: Ing. Věra Očenášková
tel.: 220 197 451, e-mail: vera_ocenaskova@vuv.cz
Doba řešení: 2003 – podle požadavku
Cílem úkolu je stanovení vybraných nebezpečných látek
(podle Rámcové směrnice EU) a dalších nebezpečných látek relevantních pro
Českou republiku pro státní monitoring ČHMÚ.
Úkol navazuje na VaV Výzkumný monitoring vybraných nebezpečných látek v povrchových a podzemních vodách ČR. V jeho rámci je uskutečňován monitoring takových nebezpečných látek, které laboratoře Povodí neprovádějí. Jde především o syntetické komplexony, syntetické mošusové látky a sulfonované naftaleny. Rovněž je připravena metoda pro sledování alkylfenolů (oktylfenol, nonylfenol a bisfenol A). Výběr sledovaných sloučenin a rozsah stanovení je každoročně předmětem jednání a je aktualizován podle vývoje české a evropské legislativy. Výsledky z tohoto úkolu jsou poskytovány i MŽP, kde slouží jako podklady pro výběr látek relevantních pro hydrosféru ČR.
Povrchové vody – sledování vlivu zvýšení teploty a
dalších ukazatelů jakosti ve Vltavě pod vyústěním odpadů z ETE na vývoj
jakosti vody ve vztahu k jejímu využití
Řešitel: Ing. Eduard Hanslík, CSc.
tel.: 220 197 269, e-mail:
eduard_hanslik@vuv.cz
Doba řešení: 2000–2005
Cílem úkolu je sledovat vliv zvýšení teploty a dalších ukazatelů jakosti ve Vltavě pod vyústěním odpadů z ETE na vývoj jakosti vody ve vztahu k jejímu využití.
Bylo zajišťováno sledování a hodnocení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí v návaznosti na závěry projednání vlivů změn staveb (EIA) na životní prostředí.
Řešitel: Ing. Barbora Sedlářová
tel.: 220 197 218, e-mail:
barbora_sedlarova@vuv.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Cílem úkolu je sledování a hodnocení obsahu radioaktivních látek ve veřejných vodovodech podle požadavků praxe.
Provádí se sledování a hodnocení výskytu
radioaktivních látek (včetně radonu 222) ve zdrojích vod a změn v důsledku
technologií úpravy vody zaměřených na jejich snížení ve vodě dodávané do
veřejných vodovodů a sledování a hodnocení výskytu radioaktivních látek
v balené vodě, zejména jako podklad pro posuzování rizika z hlediska
požadavků vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb. Dále byl sledován vliv sanace starých
ekologických zátěží v ÚJV Řež, a. s., na hydrosféru.
Radioaktivní látky
v životním prostředí
Řešitelé: Ing. Eduard Hanslík, CSc., Ing. Barbora Sedlářová, Ing. Eva Budská
tel.: 220 197 269, e-mail:
eduard_hanslik@vuv.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Cílem úkolu je sledování a hodnocení obsahu radioaktivních látek v hydrosféře.
V rámci úkolu byl
sledován a hodnocen výskyt radioaktivních látek ve vodě, dnových sedimentech,
plaveninách a biomase ryb k rozšíření poznatků o geogenním pozadí
u přírodních radionuklidů a dále o vlivu důlních vod a průsaků
z odvalů a odkališť v lokalitách dřívější a trvající těžby a úpravy
uranové rudy. V případě umělých radionuklidů byl sledován vývoj objemové
aktivity tritia v povrchových vodách pod zaústěním odpadních vod z
jaderných zařízení a na referenčních lokalitách a dále ve srážkách. Jakost
srážek byla sledována i v neradioaktivních ukazatelích.
Odborná průprava pro
vzorkování
Řešitel: RNDr. Josef Fuksa, CSc.
tel.: 220 197 330, e-mail: josef_fuksa@vuv.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Náplní úkolu je odborné
školení způsobu odběru vzorků složek vodního prostředí.
Projekt je sdruženou zakázkou, v rámci které provádí VÚV T.G.M. školení pracovníků vodohospodářských a kontrolních laboratoří v oboru vzorkování složek vodního prostředí. Absolventi kurzu na základě přezkoušení získávají „Certifikát“ o absolvování kurzu. Každým rokem se proškolí cca 200 pracovníků. Náplní kurzu jsou nezbytné vědomosti v oboru vzorkování, které musí každý vzorkař prokázat, pokud chce odebírat reprezentativní vzorek a předat jej do příslušné laboratoře k analýze.
Téma školení vychází z legislativy a praktických zkušeností vzorkování v návaznosti na systém řízení jakosti.
Sekce
ochrany vod a informatiky
Řešitel: Ing. Arnošt Kult
tel.: 220 197 246, e-mail: arnost_kult@vuv.cz
Doba řešení: trvalý charakter
Cílem je shromažďovat, analyzovat a publikovat na základě výsledků řešení úkolů ve VÚV T.G.M. a sběru potřebných dat vně ústavu souhrnné informace o vodách v České republice, a to v různých formách výstupů podle požadavků MŽP.
V roce 2003 byla zpracována publikace SVP č. 52 –
Vodohospodářský věstník 2002, ve kterém je v časové řadě 1995, 2000, 2001 a
2002 publikováno zhodnocení přírodních poměrů, vodních zdrojů, jakosti vody v
tocích, odběrů a vypouštění. Jsou zde též uvedeny souhrnné údaje a informace o
veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, o vodních cestách a využití
vodní energie a výsledky souhrnné vodní bilance spolu s celkovým zhodnocením
mezinárodní spolupráce ČR na úseku vodního hospodářství a zhodnocením
příslušných legislativních, administrativních a ekonomických nástrojů.
Ve Zprávě o stavu ochrany vod v České republice byly zhodnoceny a na
internetových stránkách MŽP zveřejněny základní informace za rok 2002, a to
především o hospodaření s vodou, vývoji produkovaného a vypouštěného
znečištění z bodových zdrojů, vývoji znečištění z nebodových zdrojů, havarijním
znečištění, jakosti povrchových a podzemních vod a jejím vývoji od roku 1990 a
informace o ukončených stavbách na ochranu vod.
Dále byly v roce 2003 zpracovávány podklady pro Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2002, podklady pro kapitolu „Voda“ do Statistické ročenky životního prostředí České republiky 2003, pro Zprávu o stavu vodního hospodářství České republiky 2002 a další podklady požadované v průběhu roku MŽP, MZe a ČSÚ.
Bilance, kontrola a
hodnocení v oblasti ochrany množství a jakosti vod
Rok 2003 byl prvním
rokem nového uspořádání vztahů a kompetencí v oblasti vodní bilance
v návaznosti na zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon), a na vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o
obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní
bilanci. Tradiční úkol bude od roku 2003 zpracováván pod novým názvem.
Výsledky prací reprezentují první rok řešení
v nových podmínkách, hledání nových forem výstupů, zejména Souhrnné vodní
bilance hl. povodí ČR (SVB), jež je jádrem, ale ne jediným obsahem úkolu. Cílem
řešení bylo jednak neporušit kontinuitu dosavadních výstupů a jejich využití,
jednak hledat vazby na Vodohospodářské bilance zpracované správci povodí pro
jednotlivé oblasti povodí, hledat svébytnou formu výstupů SVB a konečně i začít
hledat průniky či souvislosti s úkoly, které se orientují na implementaci
rámcové směrnice s cílem zužitkovat neopominutelnou oblast relevantních
dat a informací. Vše se zdařilo řešit či začít
řešit a počátečním krokem v roce 2004
bude analýza zkušeností z roku 2003 s návrhy možných opatření, popř.
s návrhem metodiky řešení pro rok 2004.
Výsledky úkolu byly Zpráva o řešení v roce 2003, zpráva Souhrnná vodní bilance hlavních povodí ČR, aktualizovaná verze databázové aplikace ApliSVB02 (obsahuje výsledky výpočtů od r. 1991 do 2002) a počítačová prezentace o možnostech tohoto původního software VÚV T.G.M.
Odborná podpora k
přípravě prováděcích předpisů zákona č. 254/2001 Sb.
Řešitel: Ing. Marie Kalinová
tel.: 220 197 213, e-mail: marie_kalinova@vuv.cz
Dlouhodobým
cílem úkolu je příprava návrhů úprav naší legislativy vztahující se
k ochraně vod a implementace legislativy EU.
V rámci úkolu budou zajišťovány a poskytovány požadované informace a podklady pro prováděcí předpisy k vodnímu zákonu (č. 254/2001 Sb.), event. pro jeho novely. Zároveň je úkol zaměřen na přípravu vybraných metodických pokynů pro uplatnění zákonných ustanovení v praxi.
V roce 2003 byly řešeny především technické problémy spojené s uvedením nařízení vlády č. 61/2003 Sb. do praxe, byl dokončen návrh prvního metodického pokynu a připraven návrh druhého metodického pokynu k tomuto nařízení (Doporučené analytické metody stanovení ukazatelů znečištění pro porovnání stavu odpadních vod s emisními standardy a emisními limity). Dále byly zpracovány podklady a vyjádření k „euronovele“ vodního zákona a provedena příprava pro zpracování Vyhlášky o vodních útvarech, hodnocení stavu a monitoringu, která z ní vyplývá.
Řešitel: Ing. Vít Smékal
tel.: 220 197 297, e-mail: vit_smekal@vuv.cz
Doba řešení: 1. 1.–31.
12. 2003
Cílem úkolu bylo zpracování aktualizovaného souboru vybraných informací o vodním hospodářství převážně ekonomického charakteru (první.část úkolu) a dále odborných ekonomických podkladů při realizaci systému plateb ve vodním hospodářství v návaznosti na zadání odboru ekonomiky ŽP.
Výsledky řešení v roce 2003:
1.
Dílčí výstup „Soubor
vybraných ukazatelů vodního hospodářství ve střednědobých časových řadách“
zpracovaný v návaznosti na technické parametry v reálné struktuře
odvětvového, územně správního a věcného členění. Obsahuje základní sestavy
syntetických ukazatelů na úseku vodních toků, finanční ukazatele, přehledy
o pracovnících a mzdách, syntetické ukazatele na úseku vodovodů a
kanalizací, přehledy investic na ochranu životního prostředí a finančních
podpor z účelových programů (některá data jsou předmětem zákona na ochranu
individuálních dat).
2.
Dílčí výstup „Cenový
vývoj v oblasti vodovodů a kanalizací, vliv zvýšených nákladů
z titulu poplatků za podzemní vodu na věcně usměrňovanou výši vodného“
navazuje na dílčí předběžné analýzy a propočty z minulého roku a
aktualizuje je v návaznosti na výsledky cenového šetření u souboru
provozních společností VaK v roce 2003.
Řešitel: Ing. Helena Grünwaldová, CSc.
tel.: 220 197 376, e-mail: helena_grunwaldova@vuv.cz
Cílem úkolu bylo převedení Databáze projektů ochrany vod do Hydroekologického informačního systému VÚV.
V roce 2003 byla sjednocena a upravena Databáze projektů ochrany vod (projekty ČOV, kanalizace) z dílčích databází Státního fondu životního prostředí, Agentury ochrany přírody a krajiny a Fondu ISPA.
Databáze byla zpracována a převedena do informačního systému HEIS VÚV, kde zůstává uložena. Databáze projektů ochrany vod je propojena s Registrem komunálních zdrojů znečištění (RKZZ) v relační databázi HEIS. Je zpřístupněná na internetu pod heslem.
Řešitel: Mgr. Aleš Zbořil
tel.: 220 197 400, e-mail: ales_zboril@vuv.cz
Doba řešení: leden 2002–prosinec 2004
Cílem úkolu je vytvoření vektorové digitální tematické vrstvy „ochranná pásma vodních zdrojů" (OPVZ) s parametry měřítka 1 : 10 000 a vazbou na ZABAGED.
V roce 2003 byla zpracována OPVZ jednotlivých krajů na základě digitálních dat z referátů životního prostředí okresních a magistrátních úřadů, digitálního souboru oblastních plánů rozvoje lesů zpracovaného Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem, který jako jednu z vrstev obsahuje vektorovou kresbu OPVZ a tematické vrstvy „pásma hygienické ochrany (PHO)“ vytvořené vektorizací ZVM 1 : 50 000.
Řešitel: Ing. Michael Jakš
tel.: 220 197 401, e-mail: michael_jaks@vuv.cz
Doba řešení: listopad 2003–prosinec 2008
Hlavním cílem byla převážně operativní činnost, která vrcholila koncem roku a vyústila do řady projektů (v terminologii ArcGIS). Geografické identifikátory jako jeden z navrhovaných výstupů zatím řešeny nebyly vzhledem k nejasnostem týkajícím se identifikátorů v rámci WFD.
Záměrem úkolu je zajištění GIS dat pro rámcovou směrnici a identifikace chybějících dat požadovaných rámcovou směrnicí – sběr, verifikace, editace. Výsledkem budou projekty a mapové výstupy.
Řešitelé se v rámci projektu podílejí na
činnosti Mezinárodní komise ochrany Labe (MKOL), Mezinárodní komise ochrany
Odry a Mezinárodní komise ochrany Dunaje. Zabývají se pracemi spojenými
s analýzou EGM, s poměry na hranicích ČR a analytickou činností.
Transformace HEIS ČR do ISVS v oblasti voda
Řešitel: Ing. Jiří Picek
tel.: 220 197 426, e-mail: jiri_picek@vuv.cz
Spoluřešitelé:
Ing. Jiří Dlabal
Mgr. Renata Filippi
Mgr. Erika Procházková
Ing. Petr Vyskoč
Doba řešení: práce navazovaly na výsledky řešení předchozích úkolů na téma HEIS VÚV z let 1996–2002
Úkol zahrnuje zajištění provozu informačního systému HEIS VÚV a jeho transformaci do ISVS.
Hlavním výsledkem řešení úkolu je zajištění provozu informačního systému, správa dat a průběžná podpora a uspokojování požadavků uživatelů systému.
Práce byly zaměřeny na zajištění provozu databáze, aplikací, zpracování dat a zajištění přístupu k informacím prostřednictvím intranetu/internetu a na údržbu a instalaci HW a SW vybavení.
V roce 2003 se činnosti související se zajištěním provozu systému rozšířily o činnosti týkající se integrace HEIS VÚV do ISVS – byly zpracovány údaje pro katalog datových prvků a vypracován datový model registrů, které má VÚV T.G.M. jako pověřený odborný subjekt ukládat do ISVS. V rámci prací byla také ověřována technologie XML. Data registrů byla zpřístupněna na internetu prozatím v jejich současných formátech.
Řešitel: Ing. Marie Kalinová (hlavní řešitel a
koordinátor vodohospodářského plánování
na saském úseku
hranice)
tel.: 220 197 213, e-mail: marie_kalinova@vuv.cz
Spoluřešitelé:
RNDr. Karel Růžička (podzemní vody v saském úseku hranice)
RNDr. Svatopluk Křivánek (jakost povrchových vod na bavorském úseku hranice)
Ing. Luděk Trdlica (vodohospodářské plánování na polském úseku hranice)
RNDr. Jaroslava Procházková (podzemní vody ve
vybraných oblastech na polském úseku hranice)
Mgr. Hana Mlejnková, PhD.,
RNDr. Eva Kočková (Stav jakosti vod v Dyji a Pulkavě na rakouském úseku
hranice)
Doba řešení: dlouhodobý úkol
Cílem úkolu je zajišťovat určité činnosti a přípravu podkladů pro mezistátní jednání týkající se hraničních vod.
Spolupráce v oblasti hraničních vod pokračovala v roce 2003 podle potřeb hraničních komisí. Největší rozsah prací se týká hraničních vod se Spolkovou republikou Německo v saském úseku státních hranic. Jde o vodohospodářské plánování, přípravu podkladů, zpracování návrhů a postupné projednání návrhů Koordinačních ujednání o ochraně a využívání hraničních vod pro vybrané hraniční vodní toky, dále o problematiku podzemních vod a stanovení minimálních ekologických průtoků na vybraných úsecích toků. Aktuální je implementace rámcové směrnice do problematiky hraničních vod.
Na hraničních tocích se
Spolkovou republikou Německo v bavorském úseku je činnost zaměřena ke
zlepšování jakosti hraničních vodních toků a na problematiku ochrany
perlorodky říční a velevruba tupého.
Na polském úseku státních hranic se spolupráce týká vodohospodářského plánování a podzemních vod v oblastech Police nad Metují – Kudowa Zdrój, Krzeszów – Adršpach a v povodí horní a střední Stěnavy.
Na hraničních vodách s Rakouskem pokračovalo hodnocení vlivu pravostranného rakouského přítoku Pulkavy na jakost vody v řece Dyji.
Řešitel: Mgr. Aleš Zbořil,
tel.: 220 197 400, e-mail: ales_zboril@vuv.cz
Doba řešení: 3. leden 1997 – trvalá
Cílem úkolu je tvorba digitální tematické vrstvy vodních toků a hydrologického členění na podkladě ZABAGED (základní báze geografických dat) s parametry měřítka 1 : 10 000.
V roce 2003 bylo dokončeno zpracování 131 mapových listů 1 : 50 000 (vodní toky) a 205 mapových listů (hydrologické členění). Zpracování probíhá v rámci aktualizačního cyklu Zeměměřičského úřadu nad mapami 1 : 10 000 mozaikovitým způsobem podle harmonogramu ZÚ. Jde o editaci os vodních toků a tvorbu a aktualizaci linií hydrologického členění nad výškopisem ZABAGED s využitím hydrologického členění 1 : 25 000 ČHMÚ. Výsledné tematické vrstvy jsou součástí ZABAVOD (základní báze vodohospodářských dat) jako tematické vodohospodářské nadstavby ZABAGED.
Řešitel: Mgr. Michal Müller
tel.:
220 197 418, e-mail: michal_muller@vuv.cz
Spoluřešitelé:
Ing.
Jiří Dlabal
RNDr.
Renata Filippi
Ing.
Jiří Picek
Mgr.
Erika Procházková
Ing.
Petr Vyskoč
Doba řešení: navazuje na řešení úkolu
v roce 2002
Cílem úkolu je rozšíření databáze
HEIS VÚV o nové datové entity a data a s tím související rozvoj
uživatelských aplikací. Výstupy jsou součástí zprávy předané zadavateli.
Předmětem
řešení úkolu byl další rozvoj HEIS VÚV a průběžné uspokojování požadavků
uživatelů na jeho rozšiřování. Databáze HEIS VÚV byla rozšířena o nové datové
entity a data. Dále byly na prezentačních CD-ROMech a na intranetu
publikovány výstupy úkolů 4050.05 „Hydrologické a hydraulické posouzení povodně na tocích a
úsecích toků nesledovaných pozorovací sítí ČHMÚ“ a 4001 „Klasifikace vod z hlediska možnosti trvalého
výskytu ryb a stanovení jejich úseků dle požadavků směrnice 78/659/EHS“. Na
intranetu VÚV T.G.M. byly rovněž publikovány výstupy úkolu 5003 „Implementace
směrnice 75/440/EHS (Jakost surové vody odebírané pro úpravu na pitnou vodu)“.
Pokračovala také informační podpora při řešení úkolu 1431 „Registr průmyslových
zdrojů znečištění“, která spočívala v aktualizaci a modifikaci
elektronického dotazníku Registru průmyslových zdrojů znečištění a s tím
spojené úpravě nástroje pro načítání dat z dotazníků. Ve spolupráci
s firmou Hydrosoft Veleslavín, s. r. o., došlo k úpravě a modernizaci
současného modelu aplikací HEIS VÚV a k vytvoření RunTime modulu
aplikace WebMap umožňujícího prezentaci a publikaci mapových vrstev na
CD-ROMu.
Dosahování dobrého
chemického stavu povrchových vod
Řešitel: Ing. Marie Kalinová
tel.: 220 197 213, e-mail: marie_kalinova@vuv.cz
Doba řešení: krátkodobá
činnost
Cílem úkolu je aplikace a zdokonalení systému hodnocení vzájemného stavu emisí a stavu povrchových vod. Hodnotí se trendy jakosti vody a vývoj látkových odtoků i vývoj zatížení z bodových zdrojů emisí. Sleduje se kontaminace povrchových vod nebezpečnými látkami a radioaktivitou.
Projekt je dlouhodobě členěn na dva dílčí úkoly:
dílčí úkol 01 Chemický stav povrchových vod (řešitel Ing. Marie Kalinová) a
dílčí úkol 02 Kontaminace hydrosféry radioaktivními látkami (řešitel Ing.
Eduard Hanslík, CSc.).
V rámci projektu se provádí globální hodnocení stavu a vývoje jakosti povrchových vod a vyhledání kritických lokalit. Hodnoceny jsou trendy jakosti vody a vývoj látkových odtoků ve vztahu k zatížení z bodových zdrojů emisí. Jako zdroj dat jsou využívány hlavně údaje o emisích z vodní bilance a databáze jakosti povrchových vod ČHMÚ. Úkol se zaměřuje na metodické podněty pro hodnocení chemického stavu povrchových vod a aktuální podněty pro řešení problematiky nebezpečných látek.
Kontaminace povrchových vod radioaktivními látkami a její vývoj jsou vyhodnoceny samostatně.
Integrace informací o skládkách, zařízeních a starých zátěžích,
hodnocení jejich rizikovosti a vlivu na životní prostředí; vývoj společné
uživatelské platformy
Řešitel: Ing. Václav Kolář
tel.: 220 197 345, e-mail: vaclav_kolar@vuv.cz
Doba
řešení: od roku
2000 – trvá
Náplní úkolu je provoz a
trvalá aktualizace informačního systému o zátěžích životního prostředí.
Na základě dosud vytvořených registrů ekologických zátěží, které mají převážně evidenční charakter, je navržen a provozován geografický informační systém pro objektivizaci hodnocení rizikovosti skládek a širší posuzování jejich vlivu na životní prostředí v jejich nejbližším okolí. Účelová datová základna je součástí datového skladu, který je budován v rámci Hydroekologického informačního systému ČR. Pro zajištění kompatibility s ostatními relevantními datovými sadami je datová základna vytvořena podle metodických standardů HEIS ČR. Uživatelské aplikace v GIS prostředí reflektují skutečnost, že nosným prostředím a konečným recipientem cizorodých látek z odpadů uložených na skládkách je převážně vodní prostředí. Celý systém je vybudován na legislativním základě předmětné problematiky v ČR. Zohledněno je i legislativní prostředí EU. Datová základna je pro omezený okruh zájemců zpřístupněna na internetu.
Integrace dat
dálkového průzkumu Země pro informační zabezpečení péče
o vybrané složky ŽP – ochrana před povodněmi, ochrana vod
Řešitel: Ing. Michael Jakš
tel.: 220 197 401,
e-mail: michael_jaks@vuv.cz
Doba řešení: listopad
2001–prosinec 2003
Cílem
úkolu je vytvoření prakticky upotřebitelného nástroje pro optimalizaci výběru,
zpracování a vyhodnocení družicových snímků pro potřeby ochrany před povodněmi
a ochrany vod. Výsledkem bude aplikace databázového a internetového
charakteru, která bude poskytovat základní informace pro rozhodovací proces.
Úkol
pro vědu a výzkum řešil v období let 2001–2003 tuto problematiku:
· vytvoření celkové souhrnné rešerše problematiky dálkového průzkumu a jeho využití ve vodním hospodářství;
· vypracování přehledu aparatur a jejich produktů (DPZ) využitelných ve vodním hospodářství;
· vyhodnocení dvou modelových území s rozdílnými geografickými podmínkami
– popis modelového území,
– řízená klasifikace,
– neřízená klasifikace,
– zhodnocení časové náročnosti zpracování,
– celkové porovnání časové náročnosti zpracování;
·
inventarizace
družicových snímků v resortu MŽP;
·
identifikace vodohospodářsky významných objektů
prostředky DPZ;
·
vytvoření databáze pro optimalizaci výběru dat DPZ pro
oblast vodního hospodářství;
·
tvorba internetové aplikace pro optimalizaci dat DPZ
pro oblast vodního hospodářství na základě databázové aplikace.
Řešitel: Mgr. Aleš Zbořil
tel.: 220 197 400, e-mail: ales_zboril@vuv.cz
Doba
řešení:
3. září 2001–prosinec 2003
Cílem je ověření technologie kartografických výstupů Mapy záplavových území v měřítku 1 : 10 000 a Základní vodohospodářské mapy v měřítku 1 : 50 000.
V roce 2003 byl dokončen projekt v celém rozsahu, výsledky projektu jsou dostupné na adrese: http://www.vuv.cz/kart_vystupy. Byl vytvořen seznam objektů DIBAVOD (digitální báze vodohospodářských dat) jako tematické nadstavby základní báze geografických dat, včetně katalogových listů pro každý objekt. Byl vytvořen katalog objektů Mapy záplavových území 1 : 10 000, pro obě mapová díla byl navržen nový mapový klíč a byly vytištěny zkušební tisky MZÚ 10 a ZVM 50, dále byly vytvořeny tiskové projekty MGE.
Hodnocení přírodních rizik ve střední a horní části povodí řek Chiry a Piury v severozápadní části Peru, výzkum možností předvídání přírodních katastrof a zmírňování následků škod
Řešitel: Ing. Václav Kolář
tel.: 220 197 345, e-mail: vaclav_kolar@vuv.cz
Doba řešení: Od roku 2003 – trvá
Cílem úkolu je provoz a trvalá aktualizace
informačního systému o zátěžích životního prostředí.
Byl
proveden terénní průzkum v oblasti provincie Piura. Jako oblasti výrazně
postihované extrémními povodněmi a zároveň oblasti, kde jsou možná opatření ke
snížení povodňových škod, byly stanoveny horní části povodí toku Piura a povodí
levostranných přítoků Chiry. Dále byla s organizacemi regionální správy
konzultována potřeba vybudování expertního systému pro podporu ochrany před
následky povodní. V této věci byl peruánskou stranou vysloven požadavek na
technickou spolupráci.
Další prací byla klasifikace území landuse/cover ze snímků družice Landsat5. Vzhledem k dodání topografického podkladu až koncem listopadu 2003 jsou tyto práce v počátečním stadiu.
Řešitel: Ing. Jiří Picek
tel.: 220 197 426, e-mail: jiri_picek@vuv.cz
Spoluřešitelé:
Mgr.
Renata Filippi
Ing.
Anna Hrabánková
Ing.
Jana Hubáčková, CSc.
Mgr.
Michal Müller
RNDr.
Hana Prchalová
Mgr.
Pavel Rosendorf
Marie
Šnajberková
Doba řešení: navazuje na řešení úkolu
v roce 2002
Cílem úkolu je vyhodnocení
jakosti odebírané surové vody pro konkrétní zdroje surové vody. Výstupy jsou
součástí zprávy předané zadavateli.
Předmětem
řešení úkolu bylo hodnocení jakosti surové povrchové vody odebírané za účelem
úpravy na vodu pitnou. Práce při řešení úkolu spočívaly ve sběru, zpracování
a vyhodnocení dat o jakosti surové vody pořizovaných provozovateli
jednotlivých odběrů. Byla zpracována a vyhodnocena data za rok 2002 a provedeno
zařazení jednotlivých odběrů surové vody do kategorií A1 až A3, resp. horší než
A3 (v souladu se směrnicí 75/440/EHS a vyhláškou č. 428/2001 Sb.). Pro
každý hodnocený odběr surové vody bylo provedeno vyhodnocení dat podle mezních
(M) a směrných (S) limitů daných uvedenou vyhláškou.
Dalším výstupem řešení úkolu byl
návrh nového formuláře pro sběr dat o jakosti surové vody.
Řešitel: Ing. Vít Smékal
tel.: 220 197 297, e-mail: vit_smekal@vuv.cz
Doba řešení: 1. 1.–31. 12. 2003
Úkoly pro MZe zahrnují činnosti metodického, analytického a koncepčního charakteru v oblasti věcně usměrňovaných cen vodného a stočného, které vyplývají z pověření VÚV T.G.M. metodickou činností v této oblasti i z konkrétních potřeb MZe.
Výsledkem řešení úkolu v roce 2003 bylo
zpracování souhrnného dílčího úkolu pro MZe „Přehled o vývoji vodného a
stočného, rozbor nákladů na základě
kalkulací provozních společností pro rok 2003“, zabezpečený podle
uzavřené smlouvy o dílo.
Výstup zahrnoval:
a)
podrobnou dokumentaci
za rok 2002–2003 s informacemi o vývoji nákladů v kalkulačním členění
a realizovaných cenách vodného a stočného podle jednotlivých provozních
společností VaK (interní podklady určené výhradně pro MZe, které jsou vzhledem
k charakteru dat považovány za důvěrné);
b)
souhrnnou zprávu
obsahující zásady zpracování, komentáře k výsledným sestavám, celkové
souhrny a zhodnocení.
Aktualizace a údržba
databáze Evidence vodních toků ČR se zaměřením
na správce toků
Řešitel: Ing. Naděžda Husáková
tel.: 220 197 326, e-mail: nadezda_husakova@vuv.cz
Cílem úkolu je na
aktualizace a údržba databáze Evidence vodních toků ČR..
Výsledkem
práce na tomto úkolu je
·
spolupráce na novele vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb.,
kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností
souvisejících se správou vodních toků;
·
změny v převodech správy vodních toků, které souvisejí
s vyhláškou č. 333/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 470/2001 Sb.,
kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností
souvisejících se správou vodních toků;
·
změny v převodech správy vodních toků. Jde o změny ve správě toků na
základě určení v roce 2003. Databáze byla dále aktualizována podle všech
podkladů, které byly nově k dispozici. Na doplnění údajů zpracovatel
spolupracoval se správci toků, především se Zemědělskou vodohospodářskou
správou, která je organizační složkou MZe pro správu toků, dále s podniky
Povodí a oblastními správami toků Lesů ČR;
·
technická a konzultační pomoc při využívání zpracované Evidence vodních
toků ČR.
Výstupem je aktualizovaná verze Evidence vodních
toků ČR se zaměřením na správce pro rok 2003.
Sekce technologie vody
tel.: 220 197 371, e-mail: lada_felberova@vuv.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Cílem
úkolu je poskytovat aktuální informace o stavu odkanalizování a míře a způsobu
čištění komunálních odpadních vod v obcích ČR s 1 000 a více
obyvateli.
Úkol řešený od roku 1996 slouží k trvalé podpoře státní správy v oblasti ochrany vod. Řešení úkolu je zaměřené na každoroční aktualizaci a zpracování dat o odvádění a čištění komunálních odpadních vod v obcích ČR. V roce 2003 byla databáze aktualizována na základě údajů přebíraných od státních podniků Povodí, provozovatelů čistíren odpadních vod, ČSÚ a obecních úřadů.
Výstupní informace registru
slouží jako jeden z podkladů pro zpracovávání hlášení o postupném
plnění požadavků směrnice Rady 91/271 EHS o čištění městských odpadních vod,
dále jsou využívány MŽP, MZe, ČSÚ, MMR, SFŽP, ČIŽP a při řešení výzkumných
úkolů VÚV T.G.M. Údaje jsou k dispozici i soukromým subjektům, jež o ně
požádají.
Posudková činnost
pro ČIŽP
Řešitel: Ing. Václav Šťastný
tel.: 220 197 249, e-mail: vaclav_stastny@vuv.cz
Doba řešení: opakovaná činnost od roku 2001
Cílem úkolu je spolupráce na konkrétních zadáních ČIŽP.
V roce 2003 a počátkem roku 2004 (vzhledem k opožděnému přesunu zdrojů) bylo zpracováno celkem šest dílčích zadání:
· Posouzení obalovny drti Holostřevy. Výsledky sledování stavu lokality (včetně odběru vzorků) spočívající v monitoringu kvality vod, sedimentů a zemin.
· Odběry vzorků odpadních vod z podniku ČOV Ústí nad Labem-Neštěmice zaměřené na sledování vlivu podniku Spolchemie Ústí nad Labem na kvalitu vody v toku, celkem čtyři 24hodinové odběry s důrazem na stanovení zvláště nebezpečných organických látek.
· Speciální analytika, pro OI ČIŽP Ostrava. Bylo provedeno rozsáhlé ověřování kvality odpadních vod ze zdrojů znečištění i ze starých zátěží spolu s analýzou vzorků.
· Monitoring kontaminace areálu bývalé obalovny drti u Milevska (Strabag), šlo o sledování stavu lokality (včetně odběru vzorků), spočívající v monitoringu kvality vod, sedimentů a zemin v roce 2003.
· Atmogeochemická měření na lokalitě ZPA Nová Paka. Průzkum lokality znečištěné těkavými uhlovodíky za pomoci atmogeochemických měření, vzorkování vod a místního šetření.
·
První
etapa zkrácené analýzy rizik v podniku Prádelny a čistírny města Plzeň zahrnující přípravné práce, sběr materiálů a rešerši,
detailní místní šetření na lokalitě, prvotní odběry vzorků ze stávajících
objektů, předběžné zhodnocení stavu lokality a návrh dalšího postupu. Práce by
měly pokračovat v roce 2004.
·
První etapa průzkumu kontaminace PCB
v podniku Spolana Neratovice, kdy budou provedeny přípravné práce, sběr
archivních materiálů, rešerše podkladů a detailní místní šetření včetně
prvotního odběrů vzorků a návrh prací pro doprůzkum v rámci další fáze
prací. Práce by měly pokračovat v roce 2004.
Funkce nádrží rybničního typu v krajině se
zřetelem ke zlepšování kvality vody zejména v prvotních tocích
v zemědělské krajině
tel.: 220 197 371, e-mail: lada_felberova@vuv.cz
Doba řešení: červenec–prosinec 2003
Úkol, založený v roce 2003, byl naplánován jako tříletý. V prvním roce jeho existence byl vypracován literární přehled aktuálních poznatků a provedena terénní šetření, na jejichž základě bylo vybráno šest lokalit vhodných k detailnímu ročnímu sledování.
Cílem úkolu je
získat spolehlivé údaje o funkci malých rybničních nádrží z hlediska
schopnosti zlepšovat kvalitu vody. Poznatky o procesech změn zobecnit a dát je
do souvislostí s látkovým a hydraulickým zatížením. Nutné je vyhodnocení i
souvisejících problémů, jako je intenzita remobilizace znečištění ze sedimentů
za běžných i srážkových průtoků, vliv kvality vody na vlastnosti sedimentů
apod.
Za
pomoci definic vytvořených na základě znalostí z literatury, terénního
sledování a komplexního statistického zhodnocení budou výstupy úkolu
zpracovány do formy doporučení pro optimální využívání nádrží, jakož i
navrhování nádrží nových.
Výzkum efektu úpravy vody na její jakost při
prodlužujícím se zdržení v rozvodné síti
Řešitel: Ing. Jana Hubáčková, CSc.
tel.: 220 197 215, e-mail: jana_hubackova@vuv.cz
Doba řešení: 1. 6. 2001–31. 12. 2004
Cílem projektu je komplexní posouzení faktorů ovlivňujících procesy probíhající při dopravě vody ke spotřebiteli pro zajištění nezávadnosti pitné vody z hledisek legislativy i očekávání spotřebitelů.
Na vybraných profilech reálného přivaděče Jihočeské
vodárenské soustavy, vedoucího z ÚV Plav ve směru na VDJ Hodušín, byly
prováděny a vyhodnocovány provozní korozní zkoušky. Korozní rychlosti byly
zjišťovány třemi metodami, a to metodou podle TNV
75 7121, metodou BK Giulini a měřením okamžitých rychlostí přístrojem CORRATER
RSC 9000. Současně byla posuzována tvorba biofilmů. Dále byla zavedena metoda
fotodokumentace s použitím makrofotografie. Z hlediska vyhlášky MZ č.
376/2000 Sb. byla posuzována jakost pitné vody dopravované tímto cca 90km
úsekem. Spolupracovníky z KZI FSV byl dokončen
a verifikován hydraulický model přivaděče ÚV Plav – VDJ Včelná – Hlavatce
– Sudoměřice – Hodušín. Na jeho základě bylo modelováno zdržení vody
v přivaděči, kvalita vody a její druhotné zaželeznění. Jakost pitné vody
v přivaděči byla dále hodnocena z hlediska obsahu celkového chloru,
volného chloru, výskytu železa a z hlediska vápenato-uhličitanové
rovnováhy. Zjištěné výsledky byly porovnány s údaji publikovanými
v literatuře.
Rekonstrukce a modernizace úpraven vod a vodovodů
Řešitel: Ing. Jana Hubáčková, CSc.
tel.: 220 197 215, e-mail: jana_hubackova@vuv.cz
Doba řešení: 1. 6. 2001–31. 12. 2004
Cílem projektu bude přehled racionálních, ekonomicky odůvodněných a efektivních způsobů řešení výstavby a rekonstrukce i modernizace úpraven vod a vodovodů pro pokyn MZe vlastníkům vodárenských infrastruktur (tj. obcím a městům), a to v zájmu optimálního vynakládání jejich vlastních prostředků i účelného zhodnocování dotací poskytovaných jim ze státního rozpočtu.
V roce 2003 byl připraven model biologického filtru a zhodnocen význam výskytu mikrobiálních společenstev při úpravě vod a význam biologické stability pitné vody. Nově byly vyhodnoceny hodnoty ukazatelů jakosti vody surové i upravené před rekonstrukcí úpraven vod a po jejím provedení. Byla formulována pracovní verze zásad a postupů před rekonstrukcemi a modernizacemi úpraven vod a vodovodů. Spolupracovníci z W&ET teamu pokračovali v ověřování mikrofiltrace jako velmi slibné separační alternativy při úpravě reálných povrchových huminových vod porovnáváním dvou typů membránových mikrofiltračních svazků PE a PP membrán. Dále byly porovnávány možnosti fyzikálního i chemického způsobu čištění membrán. Moduly membránové filtrace byly porovnávány s reálným provozem jednostupňové úpravny huminových vod. Spolupracovníci z KZI FSv se zaměřili na netradiční způsoby úpravy huminových vod ultrazvukem, chlorací a využitím iontové výměny. Pro úpravnu vody Plav vytvořili a odzkoušeli simulační a řídicí model na optimalizaci dávky koagulantu pomocí umělé neuronové sítě.
Integrovaný přístup při návrhu rekonstrukcí a modernizací
ČOV
Řešitel: Ing. Václav Šťastný
tel.: 220 197 249, e-mail: vaclav_stastny@vuv.cz
Doba řešení: 2000–2004
Cílem projektu je ověřit možnosti integrace prací při návrhu rekonstrukcí a modernizací ČOV.
V roce 2003 bylo
v rámci řešení projektu zpracováno několik etapových zpráv:
· Shrnutí výsledků projektu v prvních čtyřech letech řešení a plán postupu v posledním roce jeho řešení (shrnuje výsledky prací na řešení projektu do roku 2003 a je zde navržen postup dokončení prací v roce 2004);
· Podklady pro metodický pokyn pro sledování a hodnocení ČOV (zpracování prvního návrhu metodického pokynu – hlavního výstupu projektu);
· Hodnocení ČOV pomocí hodnotové analýzy (ověřování systému hodnocení typů a druhů ČOV pomocí multikriteriální analýzy);
· Výsledky ověřování koeficientů charakterizujících zdroje odpadních vod (vyhodnocení rozsáhlých souborů dat získaných měřením při řešení projektu s cílem ověřit metody stanovení počtu EO a koeficientů hodinové a denní nerovnoměrnosti);
· Použití neuronových sítí pro čištění odpadních vod (návrh praktické aplikace využití matematických modelů při sledování a hodnocení provozu ČOV);
·
Řízení provozu ČOV pomocí neuronových sítí (příklad praktické aplikace využití
matematických modelů při řízení provozu ČOV, předvedený na složité anaerobně-
-aerobní technologii čištění odpadních vod);
· Ověřování inovačních prvků dosazovacích nádrží (souhrn a vyhodnocení provozních měření na pěti lokalitách v ČR, kde bylo použito inovované vybavení dosazovacích nádrží za léta 2000 až 2003);
· Zpracování a ověřování podkladů pro návrh koncepce zjednodušení matematických rovnic pro navrhování dosazovacích nádrží (ověření postupu výpočtu navrženého v roce 2002 a definitivní návrh postupu výpočtu);
·
Ověřování provozu čištění odpadních vod v kombinaci anaerobního a
aerobního čištění (výsledky měření na
ČOV pivovaru Krušovice, doplněné o literární rešerši);
·
Hodnocení provozu čištění odpadních vod v kombinaci anaerobního a
aerobního čištění (hodnocení
komplexního sledování anaerobně-areobní technologie čištění odpadních vod na
ČOV pivovaru Krušovice).
Řešitel: Ing. Miroslava
Písařová
tel.: 220 197 281, e-mail:
miroslava_pisarova@vuv.cz
Pro pracovníky vodoprávních úřadů, státní správy a samosprávy byly uspořádány celkem čtyři semináře zaměřené na problematiku čištění odpadních vod z malých obcí do 2 000 EO.
Hlavním bodem programu byla prezentace publikace
„Postup při volbě a schvalování způsobu zneškodňování odpadních vod
v obcích do 2 000 EO“ (Ing. Miroslava Písařová, VÚV T.G.M. Praha). Dále na
programu semináře byla novela nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích
a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod,
náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do
kanalizací a o citlivých oblastech (Dr. Jiří Grúz, MŽP OVSS VIII),
možnosti financování kanalizace a ČOV v malých obcích (Ing. Tomáš Just,
Agentura ochrany přírody krajiny Praha), nakládání s kaly z ČOV, stav
současné legislativy a možnosti likvidace kalů z malých ČOV (Ing. Marie
Michalová, VÚV T.G.M. Praha) a kanalizace, možnosti a způsob odkanalizování
malých obcí (Ing. Petr Fuchs, Jiří Kölbl). Výše uvedenou publikaci je možno i
nadále získat v sekci technologie vody ve VÚV T.G.M.
Řešitel: Ing. Miroslava Písařová
tel.: 220 197 281, e-mail: miroslava_pisarova@vuv.cz
Ve zkušební laboratoři vodohospodářských zařízení se provádí podle nařízení vlády č. 91/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, zkoušení účinnosti domovních ČOV, septiků, odlučovačů lehkých kapalin a tuků, eventuálně dalších zařízení.
V roce 2003 bylo podle ČSN-EN 858-1 provedeno
např. zkoušení odlučovačů lehkých kapalin pro firmu EKOPLAST ŠTANCL, s. r. o.,
Telč, firmu AQUABOX, spol. s r. o., a pro firmu FORTEX AGS Šumperk. Dále
probíhalo zkoušení účinnosti pískového filtru a filtru z mikrovláken
pro firmu TopolWater Čáslav. Na základě provedených zkoušek byly vystaveny
protokoly o zkoušce, které vedle dalších dokladů jsou potřebné pro certifikaci
výrobků.
Zpět na obsah
Pobočka Brno
Řešitel: Ing. Zdeněk Šunka a kol.
tel.: 541 321 224/322, e-mail: zdenek.sunka@atlas.cz
Doba
řešení: 2003–2006
Cílem úkolu je hodnocení míry naplňování požadavků
národních a evropských předpisů z oblasti ochrany vod vyplývajících
zejména ze zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., ze směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES a z Úmluvy o spolupráci pro ochranu a
únosné využívání Dunaje.K dalším cílům patří vypracování návrhů nápravných
opatření ke zlepšení stavu tohoto naplňování (na území povodí Moravy ) a
podpora státní správy v rámci připravovaného vstupu České republiky do Evropské
unie.
Pro dosažení výše uvedených cílů a naplnění základních přístupů je Projekt Morava IV členěn do osmi dílčích úloh. Toto členění i metodika jednotlivých dílčích úloh respektuje postup OECD ve smyslu „pressure-state-response“ (tedy „vliv-stav-odezva“), jak je uplatňován v projektech obdobného typu:
DÚ 01 Komunální bodové zdroje znečištění
DÚ 02 Průmyslové bodové zdroje znečištění
DÚ 03 Plošné a difuzní zdroje znečištění
DÚ 04 Hodnocení stavu jakosti povrchových vod
DÚ 05 Stav a ochrana využívaných vodních zdrojů podzemních vod
DÚ 06 Hodnocení stavu vodních ekosystémů říční nivy
DÚ 07 Návrhy opatření, koordinace Projektu a prezentace výsledků
DÚ 08 Informační podpora řešení Projektu Morava IV.
Náplň prací byla upřesňována podle požadavků zadavatele a výsledků jednání kontrolního dne.
Výsledky řešení
přinášejí řadu nových poznatků a údajů, které svým charakterem
a vypovídací schopností významně doplňují stávající soubor informací o
kvalitativním stavu vody a vodních ekosystémů v povodí Moravy.
Syntéza dosažených
ročních poznatků umožnila formulovat souhrn návrhů a opatření a sestavit
priority u bodových zdrojů znečištění, a to jak komunálních, tak průmyslových.
Významným přínosem jsou i výsledky informující o zatížení vod znečištěním ze
zdrojů, které nejsou jednoznačně určeny jako evidované bodové zdroje. Dalším
přínosem jsou výsledky prací a návrhy nápravných opatření z dílčího úkolu zabývajícího
se stavem a ochranou využívaných vodních zdrojů podzemních vod a výsledky úkolu
zabývajícího se stavem vodních ekosystémů říční nivy. Postupná realizace
navržených nápravných opatření přispěje k celkovému zlepšení jakosti vody
a vodních ekosystémů v povodí Moravy.
Z výsledků řešení vyplývá, že zátěž povrchových vod vlivem vypouštěného znečištění z bodových zdrojů klesá a byl již zaznamenán i pokles ve vypouštění bakteriálního znečištění. Přesto je ještě celá řada ČOV, které neplní požadované standardy, což dokumentují i výsledky ekotoxikologických testů. Vedle potřebných finančních nákladů na rekonstrukce a intenzifikace těchto nevyhovujících čistíren odpadních vod však budou dále potřebné zvýšené náklady na obnovu kanalizačních sítí ve městech, bez jejichž řádného zabezpečení by nepřineslo čištění odpadních vod požadovaný efekt. Z výsledného hodnocení kvality kalů ze 14 nejvýznamnějších čistíren odpadních vod vyplývá, že se rozšiřuje využívání kalů pro výrobu kompostu. Lze očekávat, že v nejbližší budoucnosti budou problémy spojené s likvidací kalů z ČOV výraznější, než tomu bylo doposud. Závěrem lze zdůraznit, že z trendu postupného zlepšování stavu jakosti povrchových vod v povodí řeky Moravy nastoupeného v předchozím období se výsledky roku 2003, i přes zpřísnění hodnot v novém nařízení vlády č. 61/2003 Sb., neodchýlily. Výsledky sledování více než 125 mikropolutatntů v kritických úsecích toků ukazují, že sice v daném povodí přetrvává určitá zátěž rtutí, PCB a v sedimentech PAU, avšak celkový trend lze označit za trvale se zlepšující.
Optimalizace
strategie, přístupu a metod ochrany před povodněmi
ve velkých celcích povodí
Řešitel: Ing. Karel Drbal, PhD.
tel.: 541 321 224/335, e-mail: drbal@atlas.cz
Doba řešení: od roku 2000 – trvá
Řešení úkolu je zaměřeno na problematiky, které mají významné místo v
postupu specifikujícím proces posouzení a tvorby návrhu systémů povodňové
ochrany ve velkých celcích povodí.
Neopominutelné
kroky tohoto procesu byly definovány v předchozích letech. V roce 2003 se práce orientovaly na dva okruhy
problémů:
1. Hydrosynoptická
analýza v podmínkách zájmového povodí Divoké a Tiché Orlice
Problematika se týká prohloubení znalostního základu v obsahu, formě, metodologickém zázemí hydrologické studie. Hydrosynoptickou analýzu chápeme jako jednu z klíčových částí hydrologické studie.
Pro dosažení praktických výstupů hydrosynoptické analýzy byla provedena pilotní hydrosynoptická analýza případů povodňových situací v povodí Orlice po vodoměrný profil v Týništi nad Orlicí. Řešením v roce 2003 byly vytvořeny podklady pro velmi důležité vymezení výsledků hydrosynoptické analýzy v pravděpodobnostním měřítku.
V podmínkách
zájmového povodí se podařilo zjistit některé makrosynoptické situace, které lze
označit jako symptomatické pro vznik povodní. Dále byly identifikovány i
některé příčinné jevy v atmosféře mezosynoptického měřítka.
2.
Analýza systému a návrh ukazatelů a principů
financování preventivních opatření na ochranu před povodněmi
Řešení uvedené problematiky navázalo na soubor poznatků a názorů, které byly soustředěny v rámci etapy 2002. Na základě podrobného retrospektivního rozboru výsledků a s přihlédnutím k novým poznatkům z povodně 2002 byly vymezeny klíčové problémové oblasti řešení:
· výběr optimální kombinace preventivních opatření na ochranu před negativními účinky povodní;
· plánování preventivních protipovodňových opatření a způsoby jejich financování;
· popis procesu stanovení požadavků na ochranu před negativními účinky povodní v úrovních: lokální, regionu, uceleného povodí.
Rámcovým cílem problematiky zůstává návrh systému výběru optimální kombinace opatření, zlepšujících povodňovou ochranu v celcích hydrologických povodí tak, aby byly korigovány i různé lokální požadavky na ochranu. Návrh využívá rozborů současných postupů a nově přijímané legislativy a také přináší náměty na její úpravu nejen v oboru
vodního hospodářství. Kritérium, že systém výběru musí stimulovat finanční zainteresovanost subjektů požadujících ochranu a umožňovat i přiměřenou podporu solidárního jednání, i nadále platí.
Řešitel: Ing. Stanislav Juráň
tel.: 541 321 224/308, e-mail: sjur@atlas.cz
Hlavním cílem úkolu v r. 2003 bylo dopracování společné česko-slovenské zprávy „Recommendations for Transboundary Monitoring and Assessment Activities in the Morava River Basin“, která byla v pořadí třetí oficiálně vydanou zprávou česko-slovenského pilotního projektu řeky Moravy.
Řešitelé: RNDr. Eva Kočková, RNDr. Hana Mlejnková, PhD.
tel.: 541 321 224/319, e-mail: ekockova@atlas.cz
Doba řešení: dlouhodobý úkol
Cílem dlouhodobého komplexního monitoringu je trvalé sledování vlivu odpadních vod z Jaderné elektrárny Dukovany na kvalitu vody v soustavě nádrží Dalešice a Mohelno a na řeku Jihlavu.
V měsíčních intervalech jsou odebírány vzorky vody ve vtokovém profilu nádrže Dalešice, pod nádrží Dalešice, což je konec vzdutí nádrže Mohelno, z čerpací stanice EDU, Skryjského potoka při ústí do nádrže Mohelno a na řece Jihlavě pod nádrží Mohelno, případně při jejím ústí do střední nádrže vodního díla Nové Mlýny na jižní Moravě. Vzorky jsou analyzovány z hlediska chemického složení vody, radiochemických ukazatelů (především tritia), biologického oživení (včetně trofických poměrů, chlorofylu a atd.) a mikrobiologického znečištění. Neměnné profily zajišťují u dlouhodobého sledování srovnatelnost výsledků a trend změn kvality vody. Druhý rozsáhlý soubor tvoří měření ve vertikálách nádrží cílené na teplotní a kyslíkové poměry a významné ukazatele jakosti vody. Dále jsou odebírány dnové sedimenty a kapalné a pevné spady ze stanice vybudované VÚV Brno a provozované od roku 1982.
Řešitel: RNDr. Jiří
Kokeš
tel.: 541 321 224/303, e-mail: jiri.kokes@atlas.cz
Doba
řešení: leden 2002–prosinec
2004
Vzhledem
k tomu, že úkol je koncipován jako podpůrný úkol k Projektu STAR,
jsou i cíle tohoto projektu shodné s cíly, které si vytyčil nadnárodní
výzkumný projekt STAR..
Řešitel: Ing. Evžen Polenka
tel.: 549 250 247, e-mail: epolenka@atlas.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Cílem úkolu je zpracováním analýz a návrhů vytvářet podklady pro legislativní úpravu systému plánování v oblasti vod a metodické zvládnutí prací.
V rámci řešení byly v několika postupných verzích vypracovány návrhy na úpravy ustanovení vodního zákona tak, aby byla zajištěna lepší transpozice požadavků Rámcové směrnice EU 2000/60/ES. Podle potřeb národní komise pro plánování v oblasti vod byla zpracována podrobná analýza zajištění činností nutných pro splnění ustanovení Rámcové směrnice a podrobná aktualizace Implementačního plánu Rámcové směrnice. Plně se rozvinula mnohavrstevná spolupráce s týmem zpracovatelů Twinningového projektu „Implementace Rámcové směrnice pro vodní politiku v ČR“ a byla završena spoluprací na uspořádání konference a školení o plánování v oblasti vod. Samostatný dílčí úkol byl zaměřen na analýzu problematiky zveřejňování dokumentů, informování veřejnosti a projednávání odborných otázek s veřejností. Byly zpracovány návrhy obsahu a formy výstupů sloužících pro rychlou orientaci veřejnosti a shrnutí informačních nástrojů pro komunikaci s veřejností při zpracování Plánu hlavních povodí ČR.
Řešitelé: RNDr. Eva Kočková, RNDr. Hana Mlejnková, PhD.
tel.: 541 321 224/319, e-mail: ekockova@atlas.cz
Doba řešení: 2001–2003
Cílem
studie bylo shrnutí nejdůležitější faktů o změnách v kvalitě vody v
soustavě nádrží vodního díla Nové Mlýny od výstavby po současnost a zhodnocení
současného stavu jakosti vody ve srovnání se stavem před výstavbou. Součástí
studie je zhodnocení dlouhodobého vývoje kvality vody z hlediska chemismu
vody, biologického oživení a mikrobiologického znečištění ve vtokových
profilech novomlýnských nádrží, tj. v Dyji, Jihlavě a Svratce
a v jednotlivých nádržích (horní, střední a dolní). Studie obsahuje
návrhy opatření ke zlepšení současného stavu.
V rámci studie byla zpracována rozsáhlá databáze
dostupných výsledků kompletních chemických analýz uskutečněných ve VÚV Brno od
roku 1965 po současnost, doplněná o výsledky podniku Povodí Moravy.
V obdobném rozsahu byla zpracována i dlouhodobá biologická šetření a
výsledky mikrobiologických analýz. Do dlouhodobého hodnocení jakosti vody byly
zahrnuty výsledky radiochemických sledování, analýzy dnových sedimentů,
speciálních komponent – organických polutantů a těžkých kovů atd. Rozsáhlá
studie obsahuje rovněž výsledky šetření pohybu plavenin, splavenin a zanášení
nádrží, které bylo zpracováno před výstavbou nádrží. Změny v kvalitě vody
jsou hodnoceny v souvislosti se změnami v zemědělském a
průmyslovém hospodaření, budováním ČOV, rozvojem rekreace v blízkosti,
začleněním nádrží do krajiny apod. Studie uvádí charakteristiky povodí řek
přitékajících do horní a střední nádrže, Dyje, Jihlavy a Svratky, hlavní zdroje
znečištění a další fakta důležitá pro vývoj kvality vody.
Systém sběru a zpracování dat – návrh reformy výkaznictví
pro EU
Řešitel: Ing. Pavel Horák, CSc.
tel.: 541 321 224/333, e-mail: pah@atlas.cz
Doba řešení: 2000–2004
Cílem úkolu je zajištění
reportingu o směrnicích a rozhodnutích Rady EU týkajících se oblasti jakosti
vod. Jde o analýzy stavu legislativy, návrhy na změny a zpracování nových
potřebných norem k zajištění této
náročné činnosti.
Rutinní reporting musí být založen na pravidelném, legislativně zabezpečeném sběru potřebných dat zahrnujících jednotlivé dokumenty EU. V průběhu roku 2003 byl připraven text metodického pokynu k zabezpečení koordinace při podávání zpráv o plnění příslušných směrnic EU, a to v podobě Usnesení vlády – připraveno podle legislativních pravidel. Dalším poměrně významným výstupem je dokončený programový a datový produkt Elektronická mapa reportingu, který soustřeďuje všechny relevantní informace o reportingu v oblasti vod jak ve standardním rozsahu, tak i o informacích plynoucích ze skutečností stanovených v textu dokumentů EU. Součástí příloh je i materiál sestavený z podkladů pracovní skupiny pro reporting o vizi budoucího reportingu. Poslední přílohou je i návrh na potřebné administrativní kroky pro zabezpečení reportingu do EU v nejbližším období po vstupu ČR (období 2004–2005).
Řešitel: Ing. Evžen Polenka
tel.: 549 250 247, e-mail: epolenka@atlas.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Cílem je prosazovat záměry schválené ve Směrném vodohospodářském plánu a uplatňovat zásady integrovaného a udržitelného hospodaření s vodou formulované ve státní vodohospodářské politice a v legislativě EU do dokumentů územního plánování a konkrétních rozhodnutí vodoprávních úřadů.
V rámci
úkolu je zajišťována trvalá činnost vyplývající ze statutu ústavu a z pověření
ústředním vodohospodářským orgánem (vodoprávním úřadem) v souvislosti se
schválením Směrného vodohospodářského plánu. Obsahem činnosti je poskytování
odborných stanovisek a konzultací vodoprávním úřadům všech stupňů jako podkladu pro jejich rozhodování nebo pro
vydávání jejich vyjádření podle § 18 zákona o vodách č. 254/2001 Sb. Využití
těchto zákonem určených nástrojů je jednou z hlavních cest prosazování
záměrů státní vodohospodářské politiky a zásad a cílů ochrany vod, přijatých v
SVP do praxe a k zajišťování souladu praktické činnosti vodoprávních
úřadů se zásadami a aktuálními dokumenty SVP. Zvláštní pozornost je soustředěna
na prosazování zásad ochrany vod a vyhovujících odtokových poměrů při
projednávání a schvalování územních plánů všech stupňů. Oproti legislativním
nástrojům je výhodou této přímé podpůrné činnosti výrazně větší pružnost v
reakci na nové poznání.
tel.: 549 254 256, e-mail: ibernardova@post.cz
Doba řešení: leden–prosinec 2003
Cílem
předkládaného úkolu je podpora aktivit vyplývajících z účasti České republiky
v Mezinárodní komisi pro ochranu Dunaje, a to zejména jejích expertních
skupin. Výstupy řešení jsou pak podklady pro jednání těchto skupin, podklady
pro řešení podpůrných projektů, spolupráce na přípravě návrhů nových koncepcí a
novelizaci datových souborů a příprava podkladů pro mapování chráněných území.
Náplň předkládaného úkolu je víceméně specifická a odpovídá požadavkům kladeným na přípravu na jednání, účast na jednáních a realizaci závěrů vyplývajících z jednání týmu expertů v jednotlivých permanentních expertních skupinách MKOD. Jde o účast ve skupinách monitoringu a laboratorního managementu, skupině emisní, skupině ekologie a nově zřízené společné skupině EMIS/MLIM. Součástí řešení je i účast na seminářích a workshopech pořádaných v rámci prací na projektech UNDP/GEF, podporujících spolupráci účastnických států v povodí Dunaje. Výsledky v r. 2003 byly limitovány omezením podpory ze strany zadavatele a zahrnovaly zprávy z jednání expertních skupin, seminářů a workshopů, přípravy podkladů pro podpůrné projekty práce MKOD, podklady pro novelizace souborů zdrojů znečištění, podklady pro inventarizaci chráněných území, distribuce materiálů a publikací MKOD a koordinace odborné podpory a práce skupin na národní a mezinárodní úrovni.
Kontaminace vod a vodních ekosystémů radionuklidy
v oblasti bývalé těžby a úpravy uranu
Řešitelé: RNDr. Eva Kočková, RNDr. Hana Mlejnková, PhD.
tel.: 541 321 224/319, e-mail: ekockova@atlas.cz
Doba řešení: 2003–2004
Českomoravská vysočina byla
ovlivňována těžbou uranového průmyslu závodů v Dolní Rožínce. Ačkoliv je
v současné době těžba uranu utlumená, bylo cílem tohoto úkolu zajistit
dokladový materiál o současném stavu a možném přetrvávání vlivu vod
obsahujících radionuklidy na povrchové vody, případně vody podzemní.
Vzhledem
k pozdějšímu zařazení úkolu byla v zájmové oblasti terénní šetření
zahájena až v polovině roku. Odběry vzorků byly prováděny na lokalitách,
které byly sledovány v roce 1995 za účelem posouzení změn v kvalitě
vody. Terénní šetření a odběry vzorků byly prováděny v měsíčních
intervalech celkem na 12 profilech řek Nedvědičky, Loučky, Hadovce, Besénku a
Svratce. Analýzy byly zaměřeny především na hodnoty chemické
a radiochemické analýzy.
Pozdní zahájení terénních šetření neumožnilo odběry biologického materiálu k monitoringu kontaminace vodních ekosystémů. Tato část bude doplněna v jarním období 2004.
Výsledky šetření v roce 2003 byly konfrontovány s analýzami provedenými ve sledované oblasti v minulých letech. Objektivní hodnocení vlivu vod z oblasti těžby uranového průmyslu na povrchové (případně podzemní vody) bude možné provést po celoročním šetření v zájmové oblasti.
Řešitelé: RNDr. Hana Mlejnková, PhD., RNDr. Eva Kočková
tel.: 541
321 224/309, e-mail: hmlejnkova@atlas.cz
Doba řešení: 2003–2004
Cílem úkolu bylo zjištění aktuálního stavu jakosti vody
v oblasti Národního parku Podyjí navazující na šetření uskutečněná
v letech 1991 až 1994 a v roce 2000 a zjištění změn jakosti vody
vlivem povodní v roce 2002, které zasáhly řeku Dyji v oblasti Národního parku
Podyjí.
V roce 2003 byla prováděna pravidelná měsíční terénní šetření kvality vody v řece Dyji na profilech shodných s profily sledovanými v dřívějších výzkumech ve sledované oblasti. V roce 2003 nebyla díky pozdnímu schválení úkolu zachycena první polovina roku, která bude doplněna v roce 2004. Ve vzorcích byly stanovovány chemické, biologické a mikrobiologické ukazatele kvality vody, na jejichž základě bylo provedeno vyhodnocení změn v kvalitě vody v podélném profilu toku řeky Dyje a zaznamenán trend v kvalitě vody od posledního sledování.
Plošný monitoring organických polutantů ve vodách pomocí
ekonomicky
dostupných semipermeabilních membrán (SPMD)
Řešitel: RNDr.
Josef Kupec
tel.: 541 321 224/304, e-mail: josefkupec@atlas.cz
Doba řešení: červen–prosinec 2003
Cílem řešení bylo ověřit možnosti monitoringu organických
mikropolutantů ve vodách pomocí SPMD zhotovených z ekonomicky dostupných
materiálů, což zahrnuje: zhotovení SPMD z polyethylenu domácí výroby a
levnějšího trioleinu, ověření funkčnosti těchto SPMD, ověření a zavedení
rychlejšího způsobu čištění extraktu z exponovaných SPMD a vývoj vlastní
metodiky kalibrace pro výpočty koncentrací polutantů ve vodě.
V rámci řešení
byly zhotoveny SPMD a zdokumentován způsob jejich přípravy. Rovněž byly
navrženy a zhotoveny držáky pro jejich aplikaci ve vodě. S těmito SPMD byly
provedeny testy v terénu a současně byly použity pro test funkce
kalibrační aparatury. Byla vypracována a použita metoda gelové permeační
chromatografie, která zkracuje a urychluje čištění extraktu z exponovaných
SPMD před jeho analýzou.
Řešitel: RNDr. Michal Pavonič
tel.: 541 321 224/306, e-mail: pavonic@atlas.cz
Doba řešení: červen–prosinec 2003
Cílem úkolu bylo stanovení vlivu splachů ze zemědělských ploch na
jakost povrchových vod se zaměřením na organické a anorganické mikropolutanty.
Získaná data poslouží jako důležitý podklad mj. pro řešení ochrany jakosti
vod, formulaci požadavků vodního
hospodářství vůči programu komplexních pozemkových úprav a efektivnost programu
revitalizace vodních toků.
V rámci řešení úkolu byly ve
vytypovaných zemědělsky hojně využívaných oblastech (konkrétně části povodí řek
Kyjovka, Litava, Olšava, Trkmanka) provedeny odběry vzorků vod, sedimentů a
plavenin, včetně využití metody vzorkování pomocí semipermeabilních membrán
(SPMD). Kromě základních chemických a fyzikálních stanovení byly provedeny
analýzy na obsah těžkých kovů a zejména specifických organických mikropolutantů
se zaměřením na pesticidy. Vyhodnocení výsledků analýz bylo prováděno
s cílem odlišit vliv především průmyslových a komunálních bodových zdrojů
znečištění. Dále byl metodou
GC-MS proveden screening splachů z těchto zemědělských lokalit, a to
především metodou vzorkování pomocí SPMD a analýzou sedimentů.
Současné možnosti a perspektiva odbourávání nutrientů
a využití v ochraně přírody a krajiny
Řešitelé: Ing. Miloš Rozkošný, Ing. Petr Kupec
tel.: 541 321 224/317, e-mail: mrozkosny@seznam.cz
Doba řešení: 2003–2005
V rámci řešení úkolu bude posouzen a vyhodnocen význam
vybraných typů krajinných prvků a jednotlivých typů mokřadů na zadržení a
odstranění nutrientů z vodního prostředí v krajině. Využity budou
v současnosti dostupné a nově získané údaje. Úkol je orientován na
velkoplošná zvláště chráněná území.
Hlavním cílem úkolu je tyto poznatky aplikovat
v praxi krajinného managementu – navrhnout vhodná opatření v krajině
(v mokřadech, říční nivě) využitelné především při tvorbě plánů péče o daná
území, příp. dalších dokumentů managementu krajiny (lesní hospodářské plány,
územní plány atp.). Dalším z výstupů budou doporučení vztahující se
k čištění odpadních vod z malých bodových zdrojů (do 500 EO) pomocí
umělých mokřadů (tzv. kořenové čistírny a jejich modifikace), resp.
omezování difúzního znečištění z případné zemědělské výroby
v oblastech.
V roce 2003
byla provedena analýza a zpracování výsledků dosavadních projektů řešených ve
VÚV T.G.M. Praha se vztahem k dané problematice. Tato analýza byla
doplněna o literární rešerši na téma nutrienty, jejich bilance v povodí,
zdroje nutrientů, mokřady, kořenové čistírny, revitalizace a management
chráněných území. V následujícím kroku byly na základě mapového a
terénního průzkumu vybrány pilotní povodí situovaná do velkoplošných ZCHÚ,
resp. určité typy mokřadů pro podrobné řešení projektu a ověření teoretických
poznatků v praxi. V návaznosti na to byla sestavena metodika
sledování lokalit, mapování, popř. výběr krajinných prvků v jednotlivých
povodích. Byl započat monitoring množství a jakosti vod ve vybraných povodích
čtvrtého řádu.
Chemický a biologický monitoring vlivu odpadních a
dešťových vod
JE Temelín – opatření č. 16
Řešitelé: RNDr. Eva Kočková, RNDr. Hana Mlejnková, PhD.
tel.: 541 321 224/319, e-mail: ekockova@atlas.cz
Doba řešení: 2003
Náplní úkolu je monitoring vlivu odpadních a dešťových
vod z Jaderné elektrárny Temelín na povrchové vody v rozsahu uloženém
MŽP v rámci usnesení vlády ČR č. 156 ze dne 20. 2. 2002
k závěrům Melkského procesu na základě výsledků šetření provedeného
v roce 2003.
Terénní šetření byla zaměřena na čtyři okruhy sledování vyplývající
z obsahu Opatření č. 16. Ve vzorcích odebraných na profilech
zachycujících sledovanou problematiku byly provedeny komplexní biologické
rozbory, fyzikálně-chemické analýzy a mikrobiologická stanovení. Bylo
provedeno:
· sledování na soustavě Býšov v povodí Strouhy – vliv dešťových vod,
· sledování zonace kyslíku a teploty vody na vybraných profilech Vltavy – vliv oteplených odpadních vod z ETE,
· sledování sezónního výskytu planktonních sinic na nádržích Hněvkovice, Kořensko, Orlík a na vybraných modelových rybničních nádržích v blízkosti jaderné elektrárny Temelín,
· monitoring změn ve vodních ekosystémech se zvláštním zřetelem na sledování změn ve složení zooplanktonu.
Závěrečná zpráva obsahuje vyhodnocení výsledků
jednotlivých dílčích částí, včetně tabulek s výsledky jednotlivých
šetření.
tel.: 541 321 224/319, e-mail: ekockova@atlas.cz
Doba řešení: 2002–2003
Na základě dohody MŽP a MZe byla
zahájena spolupráce kolektivů odborníků Povodí Moravy, Agentury ochrany přírody
a krajiny a VÚV T.G.M. Brno na programu společného řešení problémů
souvisejících s vodním dílem Nové Mlýny. Studie byla cílena na zhodnocení
vlivu navržených výšek hladiny ve střední nádrži z mnoha pohledů (vliv na
avifaunu, hospodaření s vodou, minimální zůstatkové průtoky v Dyji,
rekreaci, rybaření a mnoho dalších). Část zpracovávaná VÚV T.G.M. byla zaměřena
na hodnocení vlivu jednotlivých navržených výšek hladin (169,0; 169,5; 170,0
a 170,35 m n.m.) na kvalitu vody.
V roce 2002 byla provedena pravidelná terénní šetření za účelem aktualizace dostupných údajů o kvalitě vody (fyzikálně-chemická, biologická a mikrobiologická stanovení) na přítocích (Dyje, Jihlava, Svratka) a v novomlýnských nádržích (horní, střední a dolní). V roce 2003 byla provedena terénní šetření s cílem zjistit zdroje fekální kontaminace vody v nádržích v souvislosti s rekreací, zemědělstvím a nedostatečnou funkcí ČOV. Aktuální výsledky, současně s hodnotami dlouhodobého monitoringu na sledovaných lokalitách byly zařazeny do databáze a vyhodnoceny v závislosti na změnách výšek hladin ve střední nádrži. Závěrem studie je posouzení možných změn v kvalitě vody při jednotlivých navržených hladinách (169,0; 169,5; 170,0; 170,35 m n. m.) z pohledu chemismu, fyzikálních vlastností, biologických změn (především rozvoj sinic), kontaminace radionuklidy, mikrobiologického znečištění a hygienických rizik, které bude použito jako podklad pro vytvoření nového manipulačního řádu podnikem Povodí Moravy.
Návrh metodiky
stanovování povodňových rizik a škod v záplavovém území
a její ověření v povodí Labe
Řešitel: Ing. Karel Drbal, PhD.
tel.: 541 321 224/335, e-mail: drbal@atlas.cz
Doba řešení: říjen 2002–2005
Cílem projektu je ukázat potenciál škod a rizika za
povodně s dobou opakování 100 let nebo při návrhové povodni a
v případě selhání protipovodňových objektů.
Na základě nutné
přiměřenosti hodnocení rizik a povodňových škod, která je dána různými územními
celky a pestrým spektrem rozlišovacích úrovní podle skupin uživatelů informací,
byl vymezen základní rozsah řešené problematiky. Hledaná metodika bude založena
na principech teorie spolehlivosti a rizika ve vazbě na postupy z oblasti
vodohospodářské praxe a územního plánování.
V roce 2003 byla
pozornost řešitelů zaměřena na identifikaci a ohodnocení povodňového nebezpečí
a popis zranitelnosti. Zabývali se následujícími okruhy problémů:
· strategické přístupy ochrany před negativními účinky povodní;
· terminologie v oboru rizikové analýzy – doplnění;
· porovnání metod hodnocení rizik;
· metoda HAZOP – popis a aplikace;
vyjádření rizika – aplikace pravděpodobnostních metod.
V části ověřování jednotlivých postupů v podmínkách povodí Labe byly provedeny následující činnosti:
·
datové podklady (kompletace)
–
identifikace a
ohodnocení povodňového nebezpečí,
–
stanovení
zranitelnosti;
· návrh struktury informačního systému;
· metody klasifikace záplavových území;
· návrh datového modelu založeného na podkladu ÚPD;
·
stanovení zranitelnosti záplavového území
–
verifikace
ztrátových křivek,
–
stanovení
potenciálních škod v pilotních oblastech.
Podklady k zavádění plánování v oblasti vod do
vodohospodářské praxe
Řešitel: Ing. Evžen Polenka
tel.: 549 250 247, e-mail: epolenka@atlas.cz
Cílem je zpracování technických podkladů pro úpravy
legislativních předpisů především pro plánování v oblasti vod a zpracování
podkladů pro jednání Komise pro plány oblastí povodí a její návrhové
skupiny.
V úkolu byly vypracovány detailní připomínky k návrhům na nové znění zákona o vodách. Pro potřeby komise byl zpracován harmonogram činností souvisejících se zavedením Rámcové směrnice a přímo navazujících na zpracování plánů oblastí povodí a prezentace tohoto materiálu pro jednání komise. Pro potřeby školení pracovníků povodí a krajských úřadů podílejících se na zpracování plánů oblastí povodí byly zpracovány prezentace o Systému modelů pro navrhování VH soustav a o souvislostech plánování v oblasti územního plánování a vytváření regionálních koncepcí rozvoje.
Standardisation of River
Classifications: Framework Method for Calibrating Different Biological Survey
Results Against Ecological Quality Classifications to be Developed
for the Water Framework Directive
Řešitel: RNDr.
Jiří Kokeš
tel.: 541 321 224/303, e-mail: jiri.kokes@atlas.cz
Projekt je zaměřen na standardizaci metodických přístupů splňujících
požadavky Rámcové směrnice pro hodnocení ekologického stavu tekoucích vod.
Cílem
je srovnání a standardizace výsledků použitých metod, zjištění, která metoda/
taxonomická skupina je nejvhodnější pro indikaci jednotlivých stresorů, dále
jak jsou jednotlivé metody ovlivněny prostorovou variabilitou a sezónní
dynamikou a jak jsou srovnané metody zatíženy chybou.
Projekt je ve stádiu analýzy výsledků.
Prezentace metod hodnocení ekologického stavu toků
vyvíjených ve VÚV T.G.M.
a Masarykově Univerzitě (MU)
Řešitel: RNDr.
Jiří Kokeš
tel.: 541 321 224/303, e-mail: jiri.kokes@atlas.cz
Doba řešení: březen–listopad 2003
Cílem projektu bylo vytvořit videofilm, který by ukázal, jakými nejvýznamnějšími způsoby ovlivňuje člověk toky, jak lze tento stav hodnotit a jaké metody hodnocení na základě makrozoobentosu, dříve v ČR nepoužívané, jsou vyvíjeny ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G.M. a na Masarykově Univerzitě v Brně. Stručně také informuje, jak jsou aktivity výzkumného týmu sladěny s celoevropskými trendy.
Byl vytvořen scénář, na
základě kterého byly naplánovány čtyři natáčecí dny. V nich se natáčely
exteriéry i záběry z VÚV. Byly natočeny různé typy toků, jejich ovlivnění,
záběry z odběrů vzorků, měření proměnných prostředí a různé druhy
habitatů. Byly snímány minimálně i silně ovlivněné úseky toků. Protože byla
zachycována řada různých lokalit, bylo třeba před natáčecími dny lokality
vybrat a většinu z nich navštívit.
Podklady pro úkol UNDP/GEF
Řešitel: Ing. Ilja Bernardová
tel.: 549 254 256, e-mail: ibernardova@post.cz
Doba řešení: květen–září 2003
Cílem řešené dílčí části studie,
která je součástí Dunajského regionálního projektu, bylo poskytnout přehled o
tlacích a dopadech, odvozování typologie a referenčních podmínek pro řeku Dunaj
a sběr informací o ekologickém hodnocení toků v povodí Dunaje. Hlavním
úkolem národních konzultantů bylo shromáždit a uspořádat informace o
typologii toků, referenčních podmínkách, národních systémech ekologického
hodnocení toků běžně užívaných v jednotlivých zemích.
Náplní prací národních konzultantů vybraných Sekretariátem MKOD bylo vyplnění rozsáhlého souboru dotazníků zaměřených na zjištění aktuálního stavu informací potřebných k naplňování požadavků Rámcové směrnice při vymezování typologie toků, shromažďování údajů k referenčním lokalitám a zjištění úrovně hodnotících systémů zaměřených na ekologické hodnocení toků v jednotlivých zemích povodí Dunaje, zejména zemí ležících přímo na Dunaji. Výsledkem celého projektu byla jednotná typologie Dunaje.
Řešitelé: Ing. Marta Štamberová, Ing. Ladislav Pavlovský, CSc.
tel.: 541 321 224/323, e-mail: emes@post.cz
Doba řešení: srpen–listopad 2003
Cílem prací bylo vypracovat Povodňový plán správního
obvodu Šumperka jako obce
s rozšířenou působností v souladu s platnými předpisy a
povodňovým plánem uceleného povodí řeky Moravy. Výstupy jsou charakteristiky
území, povodňových stavů, ohrožených objektů, dále navazující opatření a
podklady pro operativní řešení jednotlivých stupňů povodňových situací.
Práce postupovaly
podle nových zákonů, zejména č. 254/2001, 239/2000, 240/2000 a nových
metodických pokynů i nezbytné rekognoskace toků a objektů na tocích Šumperska.
Výsledná publikace je návodem Bezpečnostní radě města Šumperk pro řešení
povodňových stavů bdělosti, pohotovosti a ohrožení. Publikaci tvoří základní
zpráva, technické a mapové podklady pro práci povodňové komise a operativní
pracovní část.
Podpora plánů povodí podle Rámcové směrnice – přípravné práce na
plánech
oblastí povodí Moravy a Dyje
Řešitel: Ing. Evžen Polenka
tel.: 549 250 247, e-mail: epolenka@atlas.cz
Doba řešení: říjen–prosinec 2003
Cílem úkolu je shromáždit informace a údaje o vlivech na vodní útvary na hlavních tocích povodí Moravy a Dyje, potřebné pro výchozí charakterizaci povodí a upřesnění prvotního vymezení vodních útvarů povrchových vod.
V rámci úkolu byla
založena základní databáze morfologických úprav koryt hlavních vodních toků a
shromážděny aktuálně dostupné údaje potřebné ke katalogizaci významných tlaků na
povrchové vody z hlediska vnosu znečištění do vod. Byl zpracován popis
vodních útvarů na hlavních tocích s návrhy na upřesnění jejich vymezení
z hlediska fyzikálních charakteristik řek, ekologického stavu vody a
návaznosti na chráněná území.
Řešitel: RNDr. Michal Pavonič
tel.: 541 321 224/306, e-mail: pavonic@atlas.cz
Doba řešení: 2003
Cílem úkolu
bylo řešení převážně menších zakázek od externích zadavatelů.
V roce 2003 bylo součástí úkolu
provádění analýz vzorků odpadních, pitných a povrchových vod, sedimentů,
kalů aj. (případně včetně odběru vzorků) pro externí zadavatele. Vedle většího
množství drobných zakázek lze jako nejvýznamnější zadavatele jmenovat Aquatis
Brno, ČS spořitelní akademie Brno, Labtech Brno, Lifetech Brno, Mendelova
zemědělská a lesnická univerzita Brno, Pražské vodovody a kanalizace, TONER
Moravská Třebová, VHOS Moravská Třebová, Vysoké učení technické Brno, Zdravotní
ústav Brno.
Řešitel: Ing. Ilja Bernardová
tel.: 549 254 256, e-mail: ibernardova@post.cz
Doba řešení: prosinec 2002–červenec 2003
Cílem řešení bylo v návaznosti na
Metodický pokyn a Metodickou příručku k zásadám stanovení minimálních
zůstatkových průtoků, které byly vypracovány na brněnském pracovišti
VÚV, ověřit postupy navrhovaných v těchto dokumentech v konkrétních
podmínkách méně vodných toků. VÚV se jako zpracovatel uvedené metodiky v
rámci předkládané studie zhostil své úlohy navrhnout hodnotu minimálního
zůstatkového průtoku ve specifické lokalitě pod malou vodní elektrárnou (MVE)
Harta.
Výsledkem
řešení byl aktuální návrh minimálního zůstatkového průtoku ve specifických
podmínkách málo vodného toku vycházejícího z vlastních podkladových údajů a
aktuálního terénního průzkumu.
Posudková a expertní činnost
ad b) RNDr. Eva Kočková, RNDr. Hana Mlejnková, PhD.
tel.: 541 321 224/319, e-mail: ekockova@atlas.cz
Doba řešení: 2003
Cílem úkolu jsou odborné práce podle požadavků objednavatelů – a) OÚ Dražovice: sledování účinnosti kořenové čistírny odpadních vod; b) ČEZ – JEDU: vypracování informační zprávy o vlivu vod vracených z EDU na jakost vody v nádrži Mohelno.
ad a) Sledování
čistícího procesu na kořenové čistírně odpadních vod v Dražovicích.
Pravidelné odběry vzorků a jejich analýzy. Podle potřeby dílčí měření na
čistírně, konzultace atd.
ad b) Informační
zpráva o vlivu odpadních vod EDU, vracených Skryjským potokem do nádrže
Mohelno, na jakost vody v nádrži a na řeku Jihlavu pod nádrží. Zpráva
vychází ze stavu v roce 2002 a je považována za základní rok pro následná
pětiletá období hodnocení vlivu jaderné elektrárny Dukovany na životní
prostředí a kvalitu vody v souladu se směrnicemi EU.
Řešitel: RNDr. Josef Kupec
tel.: 541 321 224/304, e-mail: josefkupec@atlas.cz
Doba řešení: červen–listopad 2003
V rámci řešení
byly zadavateli předány SPMD podle jeho požadavků. Byla provedena literární
rešerše týkající se nově použité metodiky při zpracování SPMD ke stanovení PAH
a nitro PAH. Byla provedena analýza 12 kusů exponovaných SPMD dodaných zadavatelem.
Bylo provedeno vyhodnocení hodnot koncentrací PAH naměřených v SPMD
dodaných zadavatelem a hodnot naměřenými pomocí SPMD roce 2003
v monitorovaných profilech Projektu Morava.
Řešitelé: RNDr. Eva Kočková, Ing. Miloš Rozkošný
tel.: 541 321 224/319, e-mail: ekockova@atlas.cz
Doba řešení: 2002–2004
Cílem úkolu je podpora řešení projektu v oblasti
sledování zatížení sedimentů ve vybraných vodních nádržích a ve vodních tocích
nacházejících se v jejich povodích; provedení aktualizace míry zatížení
sedimentů s ohledem na rizikové látky z hlediska možného využití
sedimentů (tzn. těžké kovy a organické polutanty), zpracování části databáze
zatížení sedimentů, hlavně části pro povodí Moravy a Dyje.
V roce 2003
byla provedena aktualizace databáze rozborů sedimentů z vodních nádrží
a toků v povodí Moravy a Dyje. Byl zpracován výstupní formulář této
databáze a výsledky předány zadavateli. Dále byla pozornost zaměřena na horní
povodí řeky Svratky (po profil Brno-Pisárky) s vodními nádržemi Vír I, II
a Brno. V tomto povodí byl proveden doplňující výzkum složení dnových
sedimentů a vod v nádržích, včetně posouzení vlivu jezových zdrží před
Brněnskou přehradou na řece Svratce na omezení přísunu sedimentů do nádrže.
Dále bylo uskutečněno statistické vyhodnocení obsahu rizikových látek a fosforu
v sedimentech a vyhodnocení trendu vývoje jakosti sedimentů
v povodí Svratky po uzávěrový profil, včetně aktualizace informací o látkové
bilanci nutrientů v daném povodí pro potřeby řešení problematiky
eutrofizace (bodové a plošné zdroje).
Byla provedena aktualizace modelového řešení procesů eutrofizace na nádrži Vrchlice, a tím uzavřeny práce prováděné v tomto povodí v roce 2002.
Zpět na obsah
Pobočka Ostrava
Projekt Odra III
Řešitel:
Ing. Luděk Trdlica
tel.: 596 134 181/ 88, e-mail: ludek_trdlica@vuv.cz
Doba řešení: 2003–2006
Hlavním
cílem Projektu Odra III je kromě dokončení komplexního hodnocení stavu a
ochrany vodní složky a ekosystémů v povodí Odry výzkum a hodnocení jakosti
a stavu vod, vlivů zdrojů znečištění a odběrů vod na tento stav, a to jak
v rámci povodí, tak v jednotlivých vodních útvarech v něm
stanovených.
Práce na Projektu Odra III byly zahájeny v roce 2003 a navazují na ukončený Projekt Odra II, z jehož syntézy výsledků vyplynulo, že je nezbytné pokračovat v rozšiřování poznatků o vlivu zátěží ze zdrojů znečištění na hydrosféru povodí při respektování požadavků Mezinárodní komise pro ochranu Odry (MKOO) a zásad spolupráce na hraničních vodách.
Řešení Projektu, který je rozvržen do čtyř let, je koncipováno tak, aby umožnilo specifikaci a zpracování podkladových materiálů pro tvorbu plánů řízení povodí Odry v souladu s požadavky směrnice 2000/60/ES.
V roce 2003 byly v rámci Projektu Odra III řešeny zejména tyto tematické okruhy s následujícími výstupy:
· vypouštění znečišťujících látek v povodí;
· stav povrchových a podzemních vod v povodí;
· podklady pro plán řízení povodí;
· ohrožení vod v povodí skládkami a starými ekologickými zátěžemi.
Podpora
mezinárodní účasti ČR v aktivitách MKOO
Řešitel: Ing. Luděk Trdlica
tel.: 596 134 181/88, e-mail: ludek_trdlica@vuv.cz
Doba řešení: trvalý úkol
Cílem
úkolu je odborná podpora plnění ustanovení Dohody o MKOO a Úmluvy o
snižování zatížení Baltického moře, zejména pak zpracování podkladů a zajištění
činností pro jednání české části jednotlivých pracovních skupin, včetně
biologického monitoringu charakterizujícího Odru na území ČR.
V mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním (MKOO) se pracovníci pobočky podílejí na činnostech pracovních skupin B – Biologické a hydromorfologické aspekty (RNDr. Přemysl Soldán), C – Fyzikálně-chemické aspekty (Ing. Tomáš Mičaník) a F – Akční programy (Ing. Luděk Trdlica). V roce 2003 se práce ve skupinách B a C soustředily především na zajišťování relevantních podkladů pro tvorbu plánu mezinárodního povodí Odry, ve skupině F pak bylo vypracováno „Hodnocení stavu realizace investic do programu naléhavých opatření na ochranu Odry před znečištěním za léta 1997–2002“ a tento materiál byl předložen na prosincovém plenárním zasedání Komise ke schválení a následné distribuci.
Implementace směrnic ES o nebezpečných látkách ve
vazbě ke znečištění
z průmyslových zdrojů
Řešitel: Ing. Alena Kristová
tel.: 596 134 181/53, e-mail: alena_kristova@vuv.cz
Doba řešení: od roku 1998 (do r. 2000 řešen pod názvem Registr bodových zdrojů znečištění – část průmyslové zdroje, v r. 2001 přejmenován na Implementace směrnic ES o nebezpečných látkách ve vodách ve vazbě ke znečištění z průmyslových zdrojů, od r. 2003 má současný název)
Hlavním
cílem úkolu je každoroční aktualizace inventarizovaných údajů o nakládání
s vybranými nebezpečnými látkami a jejich vypouštění do vodního prostředí.
Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, transponuje do právního řádu České republiky relevantní ustanovení právních předpisů Evropského společenství v oblasti jakosti vod.
V roce 2003 bylo provedeno vyhodnocení emisí vybraných zvlášť nebezpečných závadných látek z průmyslových zdrojů podle požadavků tohoto nařízení (podle Přílohy č.1, části C, tabulky 3) a orientační vyhodnocení emisí nebezpečných závadných látek (podle Přílohy č. 1, části B, tabulky 2a).
Inventarizace nakládání s vybranými nebezpečnými látkami a emisí z průmyslu byla zaměřena na 17 vybraných zvlášť nebezpečných závadných látek a 67 nebezpečných závadných látek nebo jejich skupin, přičemž byly akceptovány látky Seznamu I a II směrnice Rady 76/464/EHS, včetně 32 prioritních látek Přílohy X Rámcové směrnice 2000/60/ES. V roce 2003 bylo osloveno cca 600 subjektů. Závěrečné hodnocení bylo provedeno u 561 subjektů. Šetřením bylo zjištěno, že z celkového počtu oslovených podniků nakládá s některou ze 17 vybraných zvlášť nebezpečných závadných látek 131 podniků a s nebezpečnými závadnými látkami 407 podniků.
Program na snížení znečištění
povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými
závadnými látkami
Řešitel: Ing. Tomáš Mičaník
tel.: 596 134 181/11, 50, e-mail: tomas_micanik@vuv.cz
Doba
řešení: od r. 2002
Hlavním
cílem úkolu je vypracovat program na snížení znečištění povrchových vod
nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (dále
jen Programu) podle čl. 7 směrnice Rady 76/464/EHS a metodického návodu
Evropské komise – DG Environment.
K 1. 1. 2003 byl zpracován první návrh Programu, který byl v průběhu roku 2003 aktualizován především v oblastech legislativních opatření a podzákonných předpisů vztahujících se k nebezpečným závadným látkám. Programy pro jednotlivé relevantní nebezpečné závadné látky byly podstatně doplněny o další položky, např. o vlastnosti látky, akutní toxicitě na vodní organismy, technologii výrob, nejlepší dostupné technice a postupech, kategorii nebezpečných odpadů vztahujících se k dané látce apod.
Koncem května 2004 byly Programy předloženy do vnitřního připomínkového řízení MŽP v rozsahu cca 450 stran. Programy pro jednotlivé látky byly přiloženy na CD. Po zapracování připomínek z připomínkového řízení byly Programy v srpnu 2003 zveřejněny na internetových stránkách MŽP. Aktualizace Programů probíhala až do prosince 2003.
Počátkem roku 2004 bude zpracována zkrácená verze Programu, materiál bude v plném rozsahu předložen do meziresortního připomínkového řízení a následně ke schválení vládě ČR.
Program se skládá z těchto částí:
Část A: Úvodní charakteristiky
Část B: Národní seznamy relevantních nebezpečných látek pro hydrosféru ČR
Část C: Stanovení standardů environmentální kvality a emisních standardů
Část D: Charakteristika monitorovacích programů ČR
Část E: Legislativní nástroje k omezování emisí relevantních nebezpečných látek
Část F:
Mezinárodní spolupráce v ochraně vod a další nástroje k omezování
emisí
relevantních
nebezpečných látek
Ověření vypouštění a emisní monitoring vybraných
zvlášť nebezpečných
závadných látek
Řešitel: Ing. Tomáš Mičaník
tel.: 596 134 181/11, 50, e-mail: tomas_micanik@vuv.cz
Doba
řešení: od roku
2003
Do data vstupu ČR do EU je nutno zajistit, aby všechny odpadní vody s obsahem vybraných zvlášť nebezpečných závadných látek byly do povrchových vod a do kanalizací vypouštěny pouze na základě povolení vodoprávního úřadu. Návazně či průběžně je nutno zajistit, aby do 31. 12. 2009 byla vydána povolení i pro vypouštění odpadních vod s obsahem ostatních relevantních ZNL a nebezpečných látek.
Výsledky prováděného screeningového monitoringu slouží místně příslušným vodoprávním úřadům (krajským úřadům) jako první podklad pro rozhodnutí ve věci stanovení emisních limitů pro vypouštění odpadních vod s obsahem vybraných zvlášť nebezpečných závadných látek příslušným znečišťovatelům. V roce 2003 byl proveden monitoring těchto látek ve 110 podnicích. Tyto podniky byly předběžně zatříděny podle odhadu ročního látkového odtoku vybraných zvlášť nebezpečných závadných látek odpadními vodami do příslušného pořadí průmyslového odvětví podle tabulky 3, Přílohy č. 1 nařízení vlády č. 61/2003 Sb.
Zpět na obsah Centrum pro hospodaření s odpady
Hlavní řešitel: Ing. Marie Michalová
tel.: 220 197 247, e-mail: marie_michalova@vuv.cz
Spoluřešitel: Ing. Tomáš Sezima
e-mail: tomas_sezima@vuv.cz
Doba řešení: leden–prosinec 2003
Cílem úkolu je poskytovat OODP MŽP potřebné
podklady o vybraném druhu odpadu, tj. o nakládání a využití čistírenských
kalů v ČR, zejména se zaměřením na sběr požadovaných dat a informací, jejich
zpracování a vyhodnocení a vypracování analýz podle potřeb zadavatele.
Práce v roce 2003 byly zaměřeny na zpracování získávaných údajů o množství a složení kalů z komunálních ČOV v ČR, zejména pak detailně v povodí Odry, o stavu kalového hospodářství významných producentů a způsobech nakládání s kaly v ČR.
Pozornost byla věnována prohlubování a zpřesňování analýz s výstupy, které slouží jako podklady pro aktuální potřeby OODP MŽP v dané problematice, zejména pro zpřesňování Plánu odpadového hospodářství (POH) a zpracování podkladů pro Realizační program nakládání s čistírenskými kaly, včetně návrhů na zpřesňování a doplňování vyhlášek.
Řešitelé: RNDr. Dragica Matulová, CSc., Ing. Martin
Grygara
tel.: 220 197 421, e-mail: dragica_matulova@vuv.cz
220 197 245, e-mail: martin_grygara@vuv.cz
Doba řešení: leden–prosinec 2003
Cílem úkolu bylo shromáždit informace
o možnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, které jsou
k dispozici pro omezení množství biologicky rozložitelných odpadů jdoucích
na skládky, vypracovat přehled technologií zpracování biodegradabilních odpadů
v Evropě a v České republice, provést jejich zhodnocení a výběr
nejvhodnějších způsobů.
Cíle úkolu byly splněny. Dále byl vytvořen přehled
provozovaných zařízení (kompostáren a BP stanic) na základě informací získaných
z krajských úřadů a jejich odborů odpadů a od jednotlivých provozovatelů,
jenž bude k dispozici široké odborné veřejnosti na webových stránkách
Centra pro hospodaření s odpady.
Hodnocení odpadů pro jejich využití k rekultivačním účelům
Řešitel: Ing. Karel Svoboda
tel.: 220 197 422, e-mail: karel_svoboda@vuv.cz
Doba řešení: leden–prosinec 2003
Cílem
prací na řešení úkolu byl zejména vývoj a ověření nástrojů pro hodnocení
vhodnosti použití odpadů pro rekultivace z hlediska naplnění požadavků
příslušných legislativních předpisů a rozpracování návrhu metodického pokynu k
hodnocení a nakládání s odpady využitelnými k rekultivačním účelům.
Hlavním záměrem prací bylo vypracování návrhu metodického pokynu k hodnocení a nakládání s odpady využitelnými k rekultivačním účelům, který tvoří samostatnou přílohu závěrečné zprávy úkolu.
Projekt navázal na DÚ 03 úkolu Výzkum pro OODP MŽP v oblasti využití čistírenských kalů z roku 2002.
Hlavní řešitel: Ing. Jiřina Barchánková
tel.: 220 197 331, e-mail: jirina_barchankova@vuv.cz
Spoluřešitelé: Ing. Dagmar Sirotková, František Brichta
Cílem úkolu je spolupráce na vytvoření Plánu ČR pro dekontaminaci a odstranění zařízení s obsahem PCB, vypracování Zprávy o stavu inventarizace PCB v ČR, pokračování v inventarizaci zařízení o objemu větším než pět litrů s koncentrací PCB nad 50 mg/kg a stanovení podmínek dekontaminace v souladu se Směrnicí Rady č. 96/59/ES.
V roce 2003 pokračovaly činnosti související
s organizací evidence a inventarizace PCB. Ve spolupráci s oddělením
275 byla vypracována Situační zpráva o stavu inventarizace zařízení.
V průběhu letošního roku byl připraven kurz vzorkování pro účely evidence
zařízení a látek s obsahem PCB, byla zajištěna přednášková činnost a
odborný výcvik frekventantů kurzu. Tato činnost je zajišťována trvale. Pro
certifikované vzorkaře jsou také zajištěny odborné konzultace.
Výzkum pro OODP MŽP v oblasti analytiky odpadů
Řešitel: Ing. Marie Kulovaná
tel.: 220 197 327, e-mail: marie_kulovana@vuv.cz
Doba řešení: 2003
Cílem úkolu bylo
zajišťování odborných informací v oblasti analytiky odpadů.
V roce 2003
byly v průběhu řešení úkolu srovnány požadavky Rozhodnutí Rady
č. 2003/33/ES s platným legislativními předpisy v ČR.
Ve spolupráci s laboratořemi byla zahájena činnost pro ověření ukazatele minerální oleje ve vztahu k dosud používanému ukazateli NEL. Analyzované materiály byly vybrány tak, aby bylo možno porovnat odezvy u látek, které jsou ropnými látkami, a látek, které vykazují pozitivní odezvu na stanovení NEL metodou FTIR, ale jsou jiného než ropného původu.
V rámci úkolu proběhl malý „okružní rozbor“ na stanovení NEL plynovou chromatografií. Některé laboratoře tuto metodu již běžně používají, jejich počet je však oproti stanovení metodou FTIR poměrně malý. Při zavádění této metody do širšího povědomí odborné veřejnosti bude třeba pro laboratoře přesně specifikovat podmínky analýzy.
Byl proveden rozbor norem zabývajících se přípravou výluhů z odpadů – EPA norma 1311 a návrhu evropské normy Ověřovací test pro přípravu výluhu z monolitických odpadů. Byla navázána spolupráce s laboratoří VŠCHT – Ústavem chemie ochrany prostředí, která se přípravou výluhů stabilizovaných odpadů zabývá.
Řešitel: Ing. Kateřina Poláková
tel.: 220 197 381,
e-mail: katerina_polakova@vuv.cz
Doba řešení: 2003
Cílem úkolu v r. 2003 bylo nově
zpracovat problematiku evidence kalů z ČOV aplikovaných na zemědělskou
půdu a zařízení a látek s obsahem PCB v souvislosti
s připravovanou novelou zákona č. 185/2001 Sb. a jeho prováděcích
předpisů.
Jejich náplní bylo do 10.
2. 2003 zpracovat pro OODP MŽP první část situační zprávy o průběhu a
výsledcích inventarizace PCB v ČR ke dni 31. 1. 2003, ke dni 31. 8. 2003
aktualizovat data, pro potřeby ČIŽP zpracovat seznamy subjektů, které evidují
podle vyhlášky č. 384/2001 Sb. v členění po krajích, pro potřeby ČIŽP
zpracovat seznam subjektů, které evidovaly podle vyhlášky č. 391/2000 Sb. a
dosud nezareagovaly na výzvu, aby provedly evidenci podle vyhlášky č. 384/2001
Sb., pro potřeby ČIŽP zpracovat seznam subjektů, které nedodržují evidenční
pokyny podle vyhlášky č. 384/2001 Sb. a jimi zaslané údaje jsou pro potřeby
evidence nepoužitelné, pokračovat v listinné a elektronické evidenci
zařízení a látek s obsahem PCB, postupně převádět listinné evidence do
elektronické podoby, provést převod dat do databáze, poskytovat informační služby v oblasti řešené problematiky formou
kurzu vzorkování pro účely evidence zařízení a látek s obsahem PCB,
telefonických a osobních konzultací a provozu a pravidelné aktualizace
internetových stránek http://ceho.vuv.cz,
zdarma tisknout a distribuovat manažerům vzorkování pro účely evidence zařízení
a látek s obsahem PCB tištěné štítky na vzorkovnice, účastnit se
připomínkového řízení k novele zákona č. 185/2001 Sb. a spolupracovat při
tvorbě novely prováděcí vyhlášky, spolupracovat také na tvorbě Realizačního
programu pro dekontaminaci a odstranění zařízení s PCB.
Činnosti navazovaly na práce provedené v rámci úkolu, jehož řešení
probíhalo v roce 2002.
Úkol se skládal ze dvou částí:
Část 1 – Příprava podkladů, tvorba
uživatelských aplikací, správa a provoz databáze
nakládání s čistírenskými kaly ve struktuře relační databáze;
Část
2 – Tvorba uživatelských aplikací, správa a provoz inventarizační databáze PCB
ve struktuře relační databáze.
Informační podpora
pro hospodaření s odpady
Řešitelé: Ing. Věra Hudáková, RNDr. Jindřiška Jarešová
tel.: 220 197 470, e-mail: vera_hudakova@vuv.cz
220 197 449, e-mail: jindriska_jaresova@vuv.cz
Doba řešení: 2003
Cílem úkolu je zajišťování odborných informací pro obor hospodaření s odpady.
V rámci činnosti
CeHO jsou soustřeďovány a zjišťovány odborné informace pro hospodaření
s odpady v ČR a EU. Pozornost je hlavně zaměřena na sledování vývoje
legislativy EU.
Z internetové
stránky Komise EU a ETC-Waste Topic Centre jsou získávány úplné texty studií a dalších
dokumentů k odpadům. Průběžně je sledována publikace Eamonn Bates Issue
Tracker, kde jsou informace o dosud nikde nepublikovaných legislativních
záměrech Komise EU a předpokládané termíny konečného schválení nově
navrhovaných předpisů. Trvale je prováděna
aktualizace takto získaných anotovaných informací. Průběžně jsou přebírány
úplné texty platných předpisů ES z oblasti životního prostředí
z Úředního věstníku.
Na internetových stránkách http://ceho.vuv.cz byly v průběhu roku uveřejněny shromážděné informace o kontaktech na Regionální rozvojové agentury v ČR i ve většině členských států EU, souhrn kontaktních internetových adres ve vztahu k EU, státním orgánům ČR, ministerstvům pro životní prostředí států EU i internetové adresy některých odborných časopisů zaměřených na odpady a další.
Řešitelé: Ing. Jaroslava Mlnaříková, Helena Čelikovská,
Ivan Heřbolt
tel.: 220 197 430, e-mail: jaroslava_mlnarikova@vuv.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Cílem úkolu je
aktualizace dat Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH)
z hlášení o produkci a nakládání s odpady a evidence zařízení k úpravě,
využívání a zneškodňování odpadů a návrh datového standardu pro evidence
podle zákona č. 185/2001 Sb., vyhlášky č. 383/2001 Sb., příloh č. 19–25, a
zákona č. 477/2001 Sb., vyhlášky č. 117/2001 Sb. a základních funkčních
modulů ISOH.
Úkol je trvalou činností a je členěn do dvou dílčích úkolů:
·
DÚ 01 Aktualizace Informačního systému odpadového
hospodářství podle zákona
č. 185/2001 Sb. a vyhlášky č. 383/2001 Sb. (přílohy č. 19–25) a testování
funkčnosti Informačního systému odpadového hospodářství podle zákona č.
185/2001 Sb. a zákona č. 477/2001 Sb.;
· DÚ 02 Aktualizace databáze norem.
Základní činnosti a výstupy DÚ 01:
· aktualizace a verifikace dat Evidence odpadů a zařízení,
· poskytovaní údajů z datové základny pořízené v rámci Evidence 1994–2002 OODP MŽP, pracovníkům CEHO a v případě souhlasu i dalším pracovníkům MŽP, orgánům veřejné správ a veřejnosti,
· podklady pro statistické ročenky životního prostředí České republiky a Prahy,
· podklady pro Zprávu o stavu životního prostředí České republiky 2003,
· podklady pro koncepční práce v odpadovém hospodářství a Plán odpadového hospodářství ČR (POH),
·
podklady pro mezinárodní výkaznictví podle formulářů
OECD,
·
provedení revize podkladů pro zadání výběrového řízení
na ISOH,
·
poskytování konzultací při tvorbě ISOH,
· v průběhu roku 2003 naskenování a následné převedení do databázové formy 31 norem z oblasti odpadového hospodářství.
Technická podpora OODP MŽP,
strategie a plány OH
Řešitel: Ing. Pavel Vejnar, CSc.
tel.: 220 197 432, e-mail: pavel_vejnar@vuv.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Náplní úkolu je servis k uplatňování zákona o odpadech spojený s
provozem Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH) a nakládání s
odpady v ČR.
Byly zpracovány
podklady o odpadech pro Zprávu o životním prostředí ČR a Statistickou ročenku
životního prostředí i pro zprávy určené pro EU a OECD. Součástí úkolu bylo
zajišťování povinností ČR v souvislosti se směrnicemi EU o spalování a
skládkování odpadů i spolupráce s TWG IPPC pro spalování a zpracování
odpadů. Úkol je řešen pro odbor odpadů MŽP, obsah databáze je vlastnictvím
státní správy.
Odborná podpora OODP MŽP v oblasti vybraných odpadů
Řešitel: Ing. Věra Hudáková
tel.: 220 197 470, e-mail: vera_hudakova@vuv.cz
Doba řešení: 2003
Cílem úkolu je zpracování databází o sběru a zpracovatelích autovraků a elektroodpadu a návrh na evidenci odpadů z autovraků a elektroodpadu v souladu se směrnicemi EU.
Úkol řeší
problematiku autovraků a elektroodpadu. Velké množství získaných informací bylo
zpracováno do přehledů. Jde o údaje o sběrných dvorech a zpracovatelích
elektroodpadu a autovraků. Tyto údaje mají různou vypovídací schopnost, a proto
musí být průběžně aktualizovány. Součástí úkolu je i návrh evidence podle
požadavků směrnic EU pro nakládání s autovraky i s elektroodpadem.
Evidence byla přizpůsobena systému centrální evidence odpadů ISOH.
Ve zprávě jsou
uvedeny i údaje o množství elektroodpadu od roku 1998 získané ze systému
ISO, které ukazují, že se průměrné množství sebraného elektroodpadu
z domácností pohybuje kolem 1,9 kg na obyvatele za rok. Vypovídací
schopnost těchto údajů závisí na
kvalitě vstupních údajů získaných od původců.
Pro oba druhy odpadů byla zpracována literární rešerše z nejnovějších odborných časopisů a sborníků podchycených v databázi RESERS, a tím byly doplněny informace získané dřívějšími rešeršemi.
Řešitel: Ing. Martina Micková
tel.: 220 197 209, e-mail: martina_mickova@vuv.cz
Cílem úkolu v roce 2003 bylo vytvoření a provozování Databáze
technologií úprav odpadů. Úkol byl rozdělen na dvě části: I. Technologie úprav
odpadů a II. Databáze technologií úprav odpadů.
Činnosti navazovaly na práce provedené v rámci úkolu, jehož řešení
probíhalo v roce 2002. Práce byly zaměřeny zejména na získávání informací o
technologiích zpracování odpadů v České republice i ve světě. Za tímto
účelem kontinuálně probíhá kromě získávání informací rešerší na internetových
stránkách a v odborné literatuře i kontaktování firem, které v ČR
využívají nebo odstraňují odpad, a to formou dotazníku, jehož stavba umožňuje
získat podrobné informace, které se stanou zdrojovými daty v databázi. Získané
informace jsou průběžně přijímány a zpracovávány. Na základě pověření MŽP byly
získávány informace o technologiích zpracování odpadů i na krajských
úřadech.
Databáze technologií úprav odpadů byla pro veřejnost zpřístupněna na
internetu.
PHARE projekt – TWINNING
Řešitel: Ing. Dagmar Sirotková a kol.
tel.: 220 197 270, e-mail: dagmar_sirotkova@vuv.cz
Doba řešení: leden–srpen 2003
Cílem úkolu v roce 2003 byla pomoc zahraničních partnerů projektu z Rakouska, Francie a Itálie při budování odborného zázemí pro oblast odpadové problematiky.
Činnosti navazovaly
na práce zahájené v roce 2002, a to formou odborných seminářů, studijních cest
a setkání odborníků z oblasti odpadů. Monitorování projektu bylo
zajišťováno čtvrtletními poradami Řídícího výboru.
Řešitelé: Ing. Světla Pavlová, Ing. Marie Kulovaná,
Ing. Dagmar Vološinová
tel.: 220 197 384, e-mail: svetla_pavlova@vuv.cz
220 197 327, e-mail: marie_kulovana@vuv.cz
Doba řešení: leden–prosinec 2003
Cílem úkolu v roce 2003 bylo zpřesnění pojmů v souvislosti
s odpady ukládanými na skládky.
Náplní úkolu bylo
·
shrnutí
užívání definice „upravený odpad“ v EU a ČR, započetí prací na zpřesnění
této definice a zvolení dalšího směru
výzkumu;
·
návrh postupů a opatření pro sledování nebezpečné
vlastnosti H13 – schopnosti uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při
nebo po jejich odstranění;
·
doporučení změn vyhlášky č. 383/2001 Sb., o
podrobnostech nakládaní s odpady, přílohy č. 7 – Mísitelnost odpadů
ukládaných na skládky.
Projekt byl rozčleněn do
tří částí:
Část 1 – Zpřesnění
definice upraveného odpadu
Řešitelé: Ing. Dagmar Sirotková, Ing. Bohdana Kozáková
tel.: 220 197 270, e-mail: dagmar_sirotkova@vuv.cz
220 197 248, e-mail: bohdana_kozakova@vuv.cz
Doba řešení: leden–prosinec 2003
Cílem úkolu bylo zjistit široké spektrum informací o celém životním cyklu výrobků s obsahem PVC.
Řešeny byly tyto tematické okruhy:
· výroba a zpracování PVC, problematika aditiv (stabilizátory, změkčovadla, pigmenty aj.),
· oblasti použití PVC (PVC v obalech, automobilech, elektrotechnice, zdravotnictví),
· technologie používané při využití a odstraňování PVC odpadů v ČR a jiných evropských zemích (fyzikální recyklace, chemická recyklace, spalování, skládkování),
· množství PVC odpadů a prognóza dalšího vývoje,
· problematika značení výrobků z PVC.
Součástí zprávy
jsou tyto přílohy: Přehled výrobků obsahujících PVC; Dokumenty a studie
týkající se problematiky PVC; Zkratky polymerů a změkčovadel; Typy PVC vyráběné
Spolanou, a. s.
Řešitelé: Ing. Dagmar Sirotková, Ing. Martina Micková, Ing. Světla Pavlová
tel.:
220 197 270, e-mail: dagmar_sirotkova@vuv.cz
220 197 209, e-mail: martina_mickova@vuv.cz
220 197 384, e-mail: svetla_pavlova@vuv.cz
Doba řešení: leden–prosinec 2003
Cílem řešení byla aktualizace Národního plánu pro nebezpečné odpady v komoditách azbest, oxid titaničitý, odpady ze zdravotnictví a odpady podléhající požadavkům Stockholmské úmluvy. Základním výstupem bude vyjádření stupně zapracování požadavků směrnic EU do legislativy ČR, popř. podklady pro novelu prováděcí vyhlášky č. 383/2001 Sb. k zákonu o odpadech č. 185/2001 Sb.
Pro jednotlivé komodity byla provedena základní rešerše souvisejících právních předpisů České republiky a právních předpisů EU a dalších dostupných informací k nakládání s příslušnými odpady.
Pro stanovení
podrobností ukládání odpadů s obsahem azbestu byly respektovány požadavky
Rozhodnutí rady EU z prosince 2002, které stanovuje podmínky a kritéria
předávání a přijímání odpadů na skládky.
Byly shromážděny
informace o nakládání s odpady s obsahem oxidu titaničitého
a monitoringu životního prostředí, a to jak v současné době, tak
zejména v předchozích letech, kdy nebylo vždy s odpadem nakládáno
podle základních legislativních požadavků. Pozůstatky této činnosti se nyní
řeší jako staré zátěže.
Během doby řešení
byly poskytovány požadované informace k pracím na Realizačních programech
pro nebezpečné odpady a odpady ze zdravotnictví.
Aktivní byla účast
na připomínkování Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy.
Řešitel: Ing. Gabriela Tomšíková
tel.: 220 197 394, e-mail: gabriela_tomsikova@vuv.cz
Doba řešení: 2003
Projekt navazuje na řešení z roku 2002. Náplní úkolu řešeného v roce 2003 byla spolupráce při plnění zákona o obalech, poskytování požadovaných údajů a technických podkladů pro rozhodovací, řídící a legislativní činnost MŽP v oblasti obalů a odpadů z obalů.
V rámci úkolu
· byl sledován vývoj v oblasti evropské legislativy týkající se obalů a odpadů z obalů;
· proběhla spolupráce s OODP MŽP na novelizaci právních přepisů ČR týkajících se obalů a odpadů z obalů;
· byl zaveden a spravován Seznam osob (podle § 14 zákona o obalech) v listinné podobě;
· byla vytvořena databáze evidencí o obalech a odpadech z obalů v programu MS Excel. Databáze vyhovuje požadavkům vedení evidence obalů a odpadů z obalů podle vyhlášky č. 117/2002 Sb. Výstupem je souhrnná evidence o obalech a odpadech z obalů za rok 2002 od povinných osob zapsaných do Seznamu osob;
· byla zahájena činnost v řídícím týmu pracovní skupiny Realizačního programu ČR pro obaly a odpady z obalů. Dále byla navázána spolupráce se zpracovatelem Realizačního programu;
· součástí úkolu byla také spolupráce na VaV projektu – Studie LCA životního cyklu obalů. CeHO se podílelo na řešení tohoto projektu v letech 2002–2003. V roce 2003 byl řešen dílčí úkol Vypracování vývojových diagramů životního cyklu hliníkových obalů se zahrnutím všech procesních materiálových toků na území ČR, data o výrobě a plnění hliníkových plechovek. Výsledkem studie jsou vývojové diagramy materiálových toků hliníkových obalů na nápoje a údaje o výrobě hliníkových plechovek na nápoje (objemy 0,33 l a 0,5 l) a o jejich plnění pivem. Výsledky a závěry tohoto dílčího úkolu byly použity pro vypracování projektu VaV/720/1/02.
Řešitel: Ing. Kateřina Babáková
Doba řešení: 2003
Cílem úkolu je
sledování plnění povinností zpětného odběru podle zákona č. 185/2001 Sb.,
o odpadech.
Povinnost plnění zpětného odběru byla vypracována zprvu jen pro výrobce obalů a obalových výrobků. Tato povinnost byla rozšířena i o specifický koncept zpětného odběru, pro postupné uplatnění účasti jiných výrobců na řešení problémů s odpady, které vzniknou po skončení funkce jejich výrobků.
Do první právě probíhající etapy spadá následující skupina výrobků: minerální oleje a oleje ze živičných nerostů jiné než surové, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, pneumatiky. Velký počet právě těchto výrobků dosud stále ještě skončí v domovním odpadu, což se negativně projevuje v oblasti nakládání s komunálním odpadem, a to nejen v podobě stále se zvyšujících investic vynaložených na jeho zneškodňování.
Od přechodu z „dobrovolného“ do „povinného“ provádění zpětného odběru lze očekávat, že se do integrovaného systému zapojí i většina povinných osob (výrobci, dovozci a prodejci), kteří doposud stojí mimo něj.
Řešitel: Ing. Pavel Vejnar, CSc.
tel.:
220 197 432, e-mail: pavel_vejnar@vuv.cz
Doba
řešení:
leden–prosinec 2003
Cílem úkolu je zajištění odborných informací pro
OODP MŽP.
Náplní úkolu řešeného pro odbor odpadů MŽP v roce 2003 bylo
· vedení evidence dovozu, vývozu a tranzitní přepravy odpadů a spolupráce s Ministerstvem financí – Generálním ředitelstvím cel při sledování dovozu a vývozu odpadů, které nepodléhají kontrole podle barevných seznamů odpadů;
· zpracování podkladů o dovozu a vývozu odpadů pro hlášení na Sekretariát Basilejské úmluvy;
· vedení evidence osob pověřených MŽP k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
Využití stavebních a demoličních odpadů
Řešitel: Ing. Karel Svoboda
tel.: 220 197 422, e-mail: karel_svoboda@vuv.cz
Doba řešení: 1. 1. 2003–31. 12. 2004, z toho první etapa 1. 1.–31. 12. 2003
Hlavním cílem projektu je posoudit možnosti opětovného
využití stavebních a demoličních odpadů a navrhnout strategii širšího využívání
s důrazem zejména na možnosti materiálového využití a recyklace. Záměrem
je docílit snížení těžby surovin a postupného snižování objemu odpadů
ukládaných na skládkách.
Projekt se zabývá problematikou minimalizace ukládaného množství stavebních a demoličních odpadů, recyklací těchto odpadů a jejich využitím. V první etapě projektu byly řešeny tyto tematické okruhy: posuzování jakosti recyklátů a možností jejich plnohodnotného využití, návrh optimálního podílu recyklace z celkové produkce odpadů, materiálové využití povodňových odpadů, recyklační technologie a jejich kapacitní možnosti v ČR.
Řešitelé: Ing. Bohdana Kozáková, Ing. Dagmar Sirotková
tel.: 220 197 248, e-mail: bohdana_kozakova@vuv.cz
220 197 270, e-mail: dagmar_sirotkova@vuv.cz
Doba řešení: říjen 2003–prosinec 2004
Hlavním cílem projektu
je zjistit možnosti opětovného využití vybrané komodity stavebního odpadu
z PVC a navrhnout systém sběru pro tento odpad.
Projekt se zabývá problematikou uživatelských odpadů vzniklých ze stavebních produktů z PVC a fyzikální (mechanickou) recyklací těchto odpadů. V první etapě projektu (říjen až prosinec 2003) byly řešeny tyto tematické okruhy: legislativní podklady, rešerše dostupných zahraničních zkušeností s fyzikální (mechanickou) recyklací stavebních odpadů z PVC, analýza problematiky v ČR, oslovení zpracovatelských firem pro spolupráci při řešení pilotního projektu.
Návrh technických
požadavků a postupů při shromažďování zařízení před jejich následnou úpravou,
která obsahují PCB nebo jsou jimi kontaminována
Řešitel: Ing.
Kateřina Poláková
tel.: 220 197 381, e-mail: katerina_polakova@vuv.cz
Doba
řešení: říjen–prosinec 2003
Hlavní cíl časově
velice krátkého projektu je zřejmý z rozčlenění daného tématu do následujících
bodů:
·
návrh
postupů při dekontaminaci zařízení s PCB;
·
návrh
technického předpisu pro shromažďování zařízení s PCB;
·
identifikace
nejlepších dostupných technologií (BAT a BREF);
·
lokalizace
zařízení s obsahem PCB na území ČR (podle předem zadaných kritérií);
·
návrh
časového harmonogramu dekontaminace a odstranění zařízení s obsahem PCB.
Využitelnými výsledky
řešení projektu je zjištění aktuálního stavu inventarizace PCB ke konci roku
2003, návrh postupů při dekontaminaci zařízení s PCB, návrh technického předpisu pro shromažďování
zařízení s PCB, přehled nejlepších dostupných technologií pro
shromažďování a dekontaminaci zařízení s obsahem PCB, stanovení aktuálního
stavu výskytu neodstraněných PCB na území ČR ke konci roku 2003 jako podklad pro
časový harmonogram dekontaminace a odstranění zařízení s obsahem PCB.
Hlavní řešitel: Ing. Marie Michalová
tel.: 220 197 247,
e-mail: marie_michalova@vuv.cz
Spoluřešitelé: Ing. Ladislava Matějů, SZÚ Praha
Ing. Vladislav Chvátal, ÚKZÚZ Brno
Doba řešení: 2002–2005
Cílem projektu je prohlubování znalostí pro
optimální řešení záchrany organické hmoty při nakládání s čistírenskými
kaly a současně poskytování zpřesňujících informací a podkladů pro potřeby
státní zprávy.
Předmětem řešení projektu je hodnocení možností a způsobů nakládání s čistírenskými kaly v souladu s novým zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a s jeho prováděcími předpisy, zejména vyhláškou MŽP č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Konkrétně jde o vývoj a ověřování nástrojů pro hodnocení účinnosti zákona o odpadech, posuzování dalších metod využívání a odstraňování kalů z ČOV, jako je např. kompostování a rekultivace. Součástí řešení je také hodnocení výhod a rizik spolu s orientačním ekonomickým posouzením celého procesu nakládání s kaly z ČOV.
Hlavními výstupy v roce 2003 byly kromě pokračujících rešeršních prací z oblasti nakládání s kaly ve vybraných zemích Evropské unie zejména aktualizace hodnocení současného stavu nakládání s kaly v ČR a regionech v letech 2002 a 2003 a schopností hlavních producentů kalů v ČR využít kaly v zemědělství z hlediska jejich současné technologie včetně ekonomické úvahy o provozu a požadovaných rekonstrukcích ČOV ve vybraném území Svitavska. Dále pokračovalo řešení poloprovozního ověření recyklace čistírenských kalů ve spolupráci s firmou AGRO-EKO, byla hodnocena potenciální rizika s ohledem na funkci půdy – řešitel Ústřední kontrolní a zkušební ústav (ÚKZÚZ) Brno a hodnotil se výběr metod pro stanovení indikátorů mikrobiologického znečištění kalů – řešitel Státní zdravotní ústav (SZÚ) Praha.
Hlavní řešitel: Ing. Jiřina Barchánková
tel.: 220 197 331, e-mail: jirina_barchankova@vuv.cz
Spoluřešitelé: Ing. Vladimír Kužílek, Mgr. Pavel Eckhardt
Doba řešení: 2001–2004
Cílem úkolu je návrh kontrolních mechanismů při odstraňování PCB/PCT, návrh na spolupráci orgánů státní správy, realizace monitoringu odstraňování PCB/PCT, zajišťování „supervize“ nad dodržováním prováděcího předpisu pro evidenci látek a zařízení a prováděcího předpisu k zákonu o odpadech, vyhodnocení účinnosti a ekonomické nákladnosti jednotlivých způsobů nakládání s odpady a zařízeními obsahujícími PCB/PCT.
V roce 2003 byl projekt opět řešen ve třech dílčích úkolech. DÚ 01 se týkal zavedení metody stanovení všech měřitelných kongenerů, srovnání používaných metod stanovení, zejména s uzanční metodou stanovení šesti kongenerů. V rámci tohoto dílčího úkolu byly provedeny analýzy 20 odebraných vzorků z lokalit kontaminovaných PCB.
DÚ 02 se týkal starých zátěží i skládek, které představují starou zátěž, kontaminovaných PCB. Byly vytipovány lokality s PCB a odebrány vzorky. Byly posouzeny databáze a další podklady. Na základě získaných informací byly zhodnoceny možnosti indikace a identifikace PCB ve starých zátěžích.
DÚ 03 se zabýval analýzou právní základny v oblasti PCB, možnostmi dekontaminace a odstranění PCB a zhodnocení situace v ČR. Výsledkem tohoto úkolu je návrh úprav právních předpisů jako podkladu pro zlepšení kontroly plnění povinností při nakládání s PCB včetně vypracování plánů dekontaminace a odstranění PCB.
Informační
kampaně v odpadovém hospodářství – podpora osvěty
pro veřejnou
správu a veřejnost a výuky
Řešitel: Ing. Kateřina Poláková,
tel.: 267 225 334,
e-mail: katerina_polakova@vuv.cz
Doba řešení: srpen 2002–prosinec 2006
Hlavním cílem projektu je zvýšení odborných znalostí pracovníků státní
správy v oblasti odpadového hospodářství a rovněž zvýšení povědomí
veřejnosti o problémech nakládání s odpadem, vytvoření informační základny
pro problematiku týkající se odpadového hospodářství a zisk nových poznatků o
přístupech k odpadovému hospodářství.
Vzhledem k rozsahu,
časové a odborné náročnosti je projekt rozdělen do čtyř samostatných modulů:
·
Modul č. 1
Úředník 2002 (veřejná správa v oboru odpadového hospodářství)
·
Modul č. 2
Informační kampaň
·
Modul č. 3
Internetový portál Info-Odpady (Informace o odpadech na internetu)
·
Modul č. 4
Distanční vzdělávací kurz „Odpadář“.
Východiskem pro přípravu řešení celého projektu je analýza informačních
zdrojů v odpadovém hospodářství, prováděná společně týmem spoluřešitelů
modulů 1, 2 a 4. V modulu 3 byla rovněž zpracována vstupní orientační
rešerše a analýza současných internetových portálů zabývajících se
problematikou nakládání s odpady. Byl navržen modelový systém
„interaktivní odpadové matice“ jako centrálního prvku internetového portálu http://www.infoodpady.cz/. Portál byl
odzkoušen a zpřístupněn počátkem roku 2003.
Vyhodnocovací práce a příprava zprávy z dotazníkového výzkumu
v rámci modulu Plus a z předvýzkumu v rámci modulů 1 a 4 jsou
k dispozici od poloviny prosince 2002. Výzkum informačních potřeb a
informačního chování odborníků v odpadovém hospodářství je rozpracován a
jsou k dispozici předběžné výsledky z anketního šetření provedeného
v okruhu odborné veřejnosti.
Zpět na obsah
ASLAB
Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří
Správná
laboratorní praxe OECD
Řešitel: Ing. Ivan Koruna, CSc.
tel.: 220 197 272, e-mail: ivan_koruna@vuv.cz
Doba řešení: trvalá činnost
V rámci
tohoto úkolu vykonává ASLAB funkci národního inspekčního orgánu správné
laboratorní praxe pro oblast chemických látek a chemických přípravků.
Správná
laboratorní praxe je souborem pravidel tvořících systém práce testovacích
zařízení při provádění neklinických studií bezpečnosti chemických látek a
chemických přípravků; tato pravidla se týkají podmínek, za kterých se tyto
studie plánují, kontrolují, zaznamenávají, předkládají a archivují.
V roce
2003 se uskutečnila kontrola v zařízení BIOPHARM – Výzkumném ústavu
biofarmacie a veterinárních léčiv, a. s., a kontroly s cílem rozšíření
rozsahu činnosti testovacích zařízení ve Výzkumném ústavu organických syntéz,
a. s., a ve společnosti BioTest, s. r. o.
Projekt Evropské komise G7RT-2002-05110 Zdokonalování infrastruktury
metrologie v chemii v kandidátských státech
Řešitel: Ing. Ivan Koruna, CSc.
tel.: 220 197 272, e-mail: : ivan_koruna@vuv.cz
Doba řešení: 2003–2005
Projekt zahrnuje
·
dokumentování
současného stavu metrologie v chemii v přistupujících státech;
·
vytvoření
komunikační sítě mezi laboratořemi a evropskými výzkumnými centry;
·
šíření
znalostí na seminářích, stážích a prostřednictvím specializovaných webových
stránek.
Řešitel: Ing. Ivan Koruna, CSc.
tel.: 220 197 272, e-mail: ivan_koruna@vuv.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Cílem je posuzování odborné způsobilosti laboratoří podle normy ČSN EN
ISO/IEC 17 025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a
kalibračních laboratoří včetně odběru vzorků, pokud jsou součástí zkoušky.
Po úspěšném posouzení vydá ASLAB laboratoři Osvědčení o správné činnosti laboratoře, v jehož příloze jsou uvedeny pracovní postupy, které byly úspěšně posouzeny. Platnost osvědčení je tři roky při prvním vydání, pět let při opakovaném vydání. V roce 2003 byly takto posouzeny 32 laboratoře. Počet vydaných platných osvědčení dosáhl na konci roku počtu 64.
Řešitel: Ing. Ivan Koruna, CSc.
tel.: 220 197 272, e-mail: ivan_koruna@vuv.cz
Doba řešení: trvalá činnost
Cílem je mezilaboratorní porovnávání zkoušek (MPZ) v oblasti životního prostředí za účelem ověření správnosti a přesnosti analýz jednotlivých zúčastněných laboratoří.
Mezilaboratorní
porovnávání zkoušek zahrnují chemické, radiochemické, mikrobiologické
a hydrobiologické analýzy, dále testy toxicity a stanovení
biodegradability a PCB v oleji, a to pro pitné, povrchové a odpadní vody, dále zeminy, výluhy
odpadů, kaly i ovzduší.
V roce 2003 proběhlo 17
chemických projektů a čtyři z oblasti biologických či toxikologických
oborů. Celkový počet aktivních laboratoří byl 618, z nichž většina se
zúčastnila několika projektů, takže celkový počet účastníků dosáhl 1 745.